Wednesday, January 10, 2007
Top 5 zbytečných technologií
pojďme si uděšlat takovou malou přestávku, holédnout se za technologiemi jež se ukázaly (nebo ukazují) zcela zbytečné, nepoužitelné, vedoucí do slepé uličky a podobně.
Ageia Phys-X, přídavná karta do pc vypočítávající složité fyzikální jevy, jako jsou například deformace v místech kde na sebe dva předměty naráží, pohyby částic po výbuchu a podobně. Což o to, nápad v zásadě není špatný, ale tvůrci nedomysleli detail: Vzhledem k ceně karty s Phys-X vyjde mnohem levněji druhá grafická karta, a pokud se jen zlomeček jejího výkonu použije na tyto výpočty, tak to zvládne na jedničku.
Blu Ray a HD DVD, nové formáty optických disků. To že bude tato technologie problematickou daly firmy podílející se na jejím vývoji jasně najevo už tím, že se neshodli na společném formátu. Výsledkem jsou dva rozdílné optické disky, sice s poměrně značnou kapacitou, ale s velmi, velice problematickou možností výroby zařízení jež bude číst oboje. Ale hlavně: K čemu tyto disky budou? K distribuci filmů ve vysokém rozlišení (viz dále) a k zálohování dat. Fajn, ale ohledně toho zálohování, jakou budou mít trvanlivost? Ono už je to dost zlé u dvd, tam kde staré cdčko vydrželo několik let i za poněkud drastičtějšího uložení/neuložení tam je u DVD relativně normální, že je po dvou letech (kdy je médium v krabičce, nepoškrábané, ne na teple, ne na slunci) část dat nečitelná. Jak tomu tedy bude u média využívajícího ještě hustší zápis? Nečitelné ještě než opustí zapisovač?
HDTV a její součásti. Copak o to, vyšší rozlišení nemůže být na škodu, ale HDTV je projekt naprosto nedotažený do konce. To že různé společnosti masírují zákazníky tím, jak je jejich produkt HDTV ready je jen reklamní trik. Technologie zvaná HDTV totiž vlastně neexistuje. Jde o video o vyšším rozlišení než má DVD, které ale díky nulovému zabalení (kompresi) pouze zabírá neskutečně místa, více detailů v něm není, právě naopak.
Intel Pentium 4. Už když přišlo P4 na trh, tak mnoho lidí tušilo, že jde o slepou uličku vývoje. 2 ghz procesor totiž po stránce výkonu víceméně nestíhal teoreticky daleko slabší Pentium 3. Problémy byly na mnoha stranách, kromě potřeby velmi vysokého příkonu má P4 například mnohem pomalejší cache paměť a podobně. Nicméně P4 mělo komerční úspěch, krásný důkaz toho, že reklama prodá i řekněme ne zrovna dobrý výrobek. Po postupném zvýšení frekvence až ke 4 ghz byl nakonec i Intel nucen přiznat, že tudy cesta nevede, a prakticky celý vývoj P4 byl založen do šuplíku. Core procesory vycházejí z P3.
A na čestném prvním místě se nalézají SONY baterie. To co započalo zcela nenápadně několika shořelými notebooky (Tak co? Má to v záruce, tak se stroj vymění za jiný a zákazník bude dál spokojený.) se postupně vyvinulo v docela rozkošňoučkou aféru. Ukázalo se totiž, že SONY vyrábělo baterie se závadami jež způsobují jejich přehřátí až shoření docela dlouho. A jelikož zásobuje snad všechny výrobce notebooků, tak se tyto kvalitní baterky postupně dostaly do celého světa. Výrobci notebooků byli nuceni svolat do servisů více než deset milionů zákazníků a bezplatně jim vyměnit baterii za jinou. A pochopitelně, SONY to platí, upřímně pochybuji že v příštích řádově deseti letech najde nějaký solidní výrobce odvahu použít SONY baterie. Co se holt dá dělat, ztráta dobrého jména je mnohem horší, než jen holá ztráta zisku za patříčný počet baterií.
Ageia Phys-X, přídavná karta do pc vypočítávající složité fyzikální jevy, jako jsou například deformace v místech kde na sebe dva předměty naráží, pohyby částic po výbuchu a podobně. Což o to, nápad v zásadě není špatný, ale tvůrci nedomysleli detail: Vzhledem k ceně karty s Phys-X vyjde mnohem levněji druhá grafická karta, a pokud se jen zlomeček jejího výkonu použije na tyto výpočty, tak to zvládne na jedničku.
Blu Ray a HD DVD, nové formáty optických disků. To že bude tato technologie problematickou daly firmy podílející se na jejím vývoji jasně najevo už tím, že se neshodli na společném formátu. Výsledkem jsou dva rozdílné optické disky, sice s poměrně značnou kapacitou, ale s velmi, velice problematickou možností výroby zařízení jež bude číst oboje. Ale hlavně: K čemu tyto disky budou? K distribuci filmů ve vysokém rozlišení (viz dále) a k zálohování dat. Fajn, ale ohledně toho zálohování, jakou budou mít trvanlivost? Ono už je to dost zlé u dvd, tam kde staré cdčko vydrželo několik let i za poněkud drastičtějšího uložení/neuložení tam je u DVD relativně normální, že je po dvou letech (kdy je médium v krabičce, nepoškrábané, ne na teple, ne na slunci) část dat nečitelná. Jak tomu tedy bude u média využívajícího ještě hustší zápis? Nečitelné ještě než opustí zapisovač?
HDTV a její součásti. Copak o to, vyšší rozlišení nemůže být na škodu, ale HDTV je projekt naprosto nedotažený do konce. To že různé společnosti masírují zákazníky tím, jak je jejich produkt HDTV ready je jen reklamní trik. Technologie zvaná HDTV totiž vlastně neexistuje. Jde o video o vyšším rozlišení než má DVD, které ale díky nulovému zabalení (kompresi) pouze zabírá neskutečně místa, více detailů v něm není, právě naopak.
Intel Pentium 4. Už když přišlo P4 na trh, tak mnoho lidí tušilo, že jde o slepou uličku vývoje. 2 ghz procesor totiž po stránce výkonu víceméně nestíhal teoreticky daleko slabší Pentium 3. Problémy byly na mnoha stranách, kromě potřeby velmi vysokého příkonu má P4 například mnohem pomalejší cache paměť a podobně. Nicméně P4 mělo komerční úspěch, krásný důkaz toho, že reklama prodá i řekněme ne zrovna dobrý výrobek. Po postupném zvýšení frekvence až ke 4 ghz byl nakonec i Intel nucen přiznat, že tudy cesta nevede, a prakticky celý vývoj P4 byl založen do šuplíku. Core procesory vycházejí z P3.
A na čestném prvním místě se nalézají SONY baterie. To co započalo zcela nenápadně několika shořelými notebooky (Tak co? Má to v záruce, tak se stroj vymění za jiný a zákazník bude dál spokojený.) se postupně vyvinulo v docela rozkošňoučkou aféru. Ukázalo se totiž, že SONY vyrábělo baterie se závadami jež způsobují jejich přehřátí až shoření docela dlouho. A jelikož zásobuje snad všechny výrobce notebooků, tak se tyto kvalitní baterky postupně dostaly do celého světa. Výrobci notebooků byli nuceni svolat do servisů více než deset milionů zákazníků a bezplatně jim vyměnit baterii za jinou. A pochopitelně, SONY to platí, upřímně pochybuji že v příštích řádově deseti letech najde nějaký solidní výrobce odvahu použít SONY baterie. Co se holt dá dělat, ztráta dobrého jména je mnohem horší, než jen holá ztráta zisku za patříčný počet baterií.
// posted by SuperFanda @ 4:14 PM 
