Věda a technika

Přesněji energie z ní vyráběná? Asi ne tak docela, ale v okamžiku, kdy je zemědělských produktů takový přebytek, že jsou vypláceny dotace za každé neobdělané pole, by nepochybně nebylo na škodu zamyslet se nad nějakým jiným využitím dotyčných ploch. Například osetí nějakým druhem vhodným k lisování a následném spalování jako peletky či brikety. (Mimochodem, k tomuto je velmi vhodnou a nenáročnou plodinou technické konopí. A minimální spotřebou živin vyrůstají rostliny s dřevitými stonky do značné výšky. A k jejich zpracování stačí posekat a lisovat do forem. Prostřídávané třeba rok co rok s řepkou. semena lisovat na olej (bionaftu) zbylou řepku by myslím lis na technické konopí také zvládl. Nebo to nelisovat, ale nechávat spolu s odpady vyhnít na metan. Zbylá hmota je výborným hnojivem, a spalováním metanu se snadno získává teplo a elektřina rovnou použitelná do místní sítě.) Jenomže produkce energie není vše, ono je potřeba také šetřit. Nízkoenergetické domy, které šetří i více jak 50% spotřeby jakéhokoliv typu energie jsou vlastně mnohem užitečnější než jakýkoliv energetický zdroj, ať již obnovitelný, nebo neobnovitelný. A v tom to je, nejen hledat nové zdroje, ale také přemýšlet, jak šetřit ty staré.

A ona vám pěkně porostou a nebudou se jich chytat nemoce. Jenže jako se vším, ono to není až tak růžové. Na krásném (a zdravém), preventivně antibiotiky nacpávaném zvířectvu totiž některé bakterie přežívají. A nejen to, ony si vcelku pochopitelně vyvinou rezistenci na antibiotika. A nejen to, ony se pak dotyčné rezistentní kmeny bakterií šíří.. Z domácího zvířectva na divoké, na lidi, kamkoliv. A výsledek? Například bakterie moru, jež tuto rezistenci převzala. Pravda, zatím byla registrována pouze v africe, ale až se jednou rozšíří do civilizovanějších oblastí, tak nastane pořádný problém. Nový (staronový) mor totiž odolává většině léků, jež jsou na tuto nemoc používány. Nu, zdá se, že velkochovy nejenže zvířata stresují či přímo mučí, ale představují i zdravotní riziko pro celé lidstvo. Že by nastával čas, kdy se chov zvířat vrátí zpět do přirozenějšího prostředí, než jsou drůbežárny a prasečáky?

Zamysleli jste se někdy nad tím, co vzešlo z různých výzkumů za miliardy? A to leckdy ne jako hlavní produkt, ale čistě vedlejší náhodný objev? Jako například jeden z projektů v USA, výzkum materiálů předcházející letům do vesmíru zcela náhodně vyprodukoval látku která má dnes opravdu masové využití. Teflon. Nemluvě už například o různých extrémně pevných a lehkých vláknech, jako je třeba kevlar. Nebo superpevná folie mylar. Z mnoha složitých výzkumů organické chemie vzešly třeba drogy, ale také léky. Leckdy někdo dotyčný výzkum přeruší, výsledky si nechá patentovat, a užitek je z nich třeba až za mnoho let. A nebo se opravdu ukáže, že jde o slepou uličku. Ale při kritice, kolik milionů či miliard stojí laboratoře, je potřeba mít na mysli, že třeba genetici nezkoušejí jen napodobovat Jurský Park, ale také zkoumají třeba vznik rakoviny. A to leckdy v té stejné laboratoři. A to samé platí i třeba u takového svinstva, jako jsou bojové látky. LEckdy se při jejich výzkumu dá přijít na protilátku, fungující i na mnohé jiné.

Tranzistory jsou základem prakticky veškeré současné elektroniky, nenajdete spotřebič ve kterém by nebyly. Na mnoha místech je přitom velikost jednotlivého tranzistoru vcelku nepodstatná. Třeba u takové televize, kde má čip dekódující vysílání velikost asi 1.5x1,5 cm. Jeho zmenšování nemá (krom úspory materiálu) žádný smysl. Zato u zařízení mobilních to smysl má. Nejde o váhu samotných čipů, ale o výkon a hlavně o jejich napájení, baterie jsou atále tím nejtěžším v celém zařízení. Nu a pak jsou zde počítače, u těch má velikost jednotlivých tranzistorů obrovský význam, protože určuje, kolik se jich na čip vejde, jak rychlé budou a v neposlední řadě jde i o tu spotřebu elektřiny (při provozu) a drahého, extra čistého křemíku při výrobě. A tak se již dlouhá léta hledají nové výrobní postupy a zkoušejí se i různé materiály, jež na první pohled nemají s klasickými polovodiči nic společného. Již dva roky na tomto výzkumu pracuje i Andre Geim s týmem vědců na University of Manchester. Ti se vydali velmi netradiční cestou a zkoumají elektrické vlastnosti uhlíku, přesněji uhlíkových nanotrubiček. Tato uskupení uhlíkových atomů totiž nejenže jsou neskutečně pevná a odolná, ale ukazuje se, že mají i jiné neobvyklé vlastnosti. Například to, že se normálně nevodivý uhlík mění v polovodič. Materiál v němž se toto děje nazvali vědci grafén (graphene) a údajně jsou v něm schopni vytvořit tranzistor o rozměru 50x1 atom. (Mimochodem, to je opravdu mnohem, mnohem menší než současné tranzistory, kde i při nejmenší možné miniaturizaci má tranzistorový přechod šířku tisíců atomů křemíku.) Tyto měly zpočátku tak obrovské úniky proudu, že byly prakticky nepoužitelné, ale nyní tým publikoval zprávu, že se jim problém podařilo vyřešit, a dopracovat tranzistory z uhlíku do použitelného stavu. Nicméně, nežli se z takovýchto tranzistorů vytvoří celý čip potrvá ještě dlouho. Problém je s řezáním a případně přemísťováním materiálu o rozměrech pouhých atomů. Ale kdo ví, jak tomu bude za deset či patnáct let? Kombinace uhlíkových tranzistorů a vodičů taktéž nanovelikosti (pro změnu objev laboratoří firmy HP) by mělo přinést mnohonásobné zmenšení objemu celého čipu, a následně tak zvýšit výkon taktéž mnohonásobně. Vše to bude chtít ještě mnoho výzkumu, ale celkově tyto technologie vypadají velice slibně.

Již dlouhou dobu se hovoří, o potřebě nahradit u pohonu automobilů fosilní paliva něčím jiným. Nicméně, situace by se dala popsat slovy: skutek utek. Jediné co se doopravdy stalo alternativním pohonem je propan-butan, který se však dělá také z ropy, takže skutečná úspora fosilního paliva nikde. Jedině snad, že se lépe spaluje, a tak obohacuje ovzduší menším množstvím hnusu. Hybridní pohony se začínají objevovat, nicméně je jich doslova jako šafránu. A skutečně ekologický vodíkový pohon je k vidění jedině na výstavě. Proč to? Vždyť jakmile je jednou motor hotový, tak se dá montovat do aut, a stačilo by jen přesvědčit několik čerpacíh stanic, aby vedle lpg cisterny postavili druhou s vodíkem. Pro zavedenou pumpu by to byla minimální investice a jistý zisk do budoucna. Nu a budoucí možnosti? Já chci supersport na fůzní reaktor. Startování (žhavení) se může provádět odpálením tabletky uranu stlačené magnetickým polem, to dodá potřebné miliony stupňů, váha autíčka sto tun nebude vadit, alespoň bude dobře sedět na silnici. Nu a jaký pěkný kráter vznikne po havárce, to už mi vadit nebude.

Již před nějakou dobou proběhla zpráva, že město Litoměřice hodlá investovat do výstavby geotermálního zdroje energie. (Jak jsem z toho pochopil, tak se má jednat o geotermální elektrárnu, plus následné využití odpadní teplé vody pro vytápění mnoha domů) Nyní probíhá na zamýšleném místě stavby zkušební vrt, a zdá se, že vše vypadá více než slibně. Na základě teploty 43.5 celsia v hloubce 1250 metrů odhadují odborníci, že v hloubce, kterou je zamýšleno dosáhnout (5 km) by měla být teplota okolo 200 celsia, což je více než dostatečné. Bohužel se mi nikde nepodařilo najít technická data plánované elektrárny, tj kolik elektřiny a kolik odpadního tepla by měla produkovat, jen že cena by měla být asi 1,1 miliardy kč, což je vlastně na elektrárnu dosti málo. Nu, ale je jen dobře, že někdo přemýšlí nad rozumným využitím i jiných zdrojů, nežli je uhlí, nebo nespolehlivý vítr či sluneční záření. Bylo by jen logické předpokládat, že jestli bude projekt Litoměřickým vycházet jak má, tak bude nepochybně následován i dalšími. Míst kde by se dalo vybudovat podobné zařízení je totiž po čechách mnohem více. Ono by koneckonců mělo smysl využívat i teploty mnohem nižší, nežli je oněch zmiňovaných 200C, příkladem je Děčín, kde využívají přirozeně vyvěrající vodu o teplotě 30C. Pomocí teplených čerpadel se ohřívá na teplotu vhodnou k vytápění domů, ušetří se tisíce tun uhlí použité k topení. A tam už nejde jen o ekonomickou výhodnost, (geotermální zdroj by měl vydržet víceméně navždy, takže jakmile jsou vrty, tak není potřeba investovat ani korunu) ale i o ušetřené plíce lidí všude kolem, zrovna v severních čechách má vzduch takovou kvalitu, že jakékoliv zlepšení je zázrak. Zkrátka, geotermální energie je sice pouze lokální záležitostí, ale pokud by byly důsledně vyhledány a využity všechny vhodné zdroje, tak by to přineslo značné výhody všem. A rozhodně za menší cenu než celý slavný Temelín.

Ps: nakonec údaje našel. předpokládaný výkon je 4 MW elektřiny a asi 50MW tepla.

Docela kuriozní situace nastala v Americe, kde se připravuje k odletu raketoplán Atlantis, s nákladen dílů k pokračující stavbě ISS. Důkladná bouře s krupobitím mu totiž přímo na startovací rampě otloukla nádrž natolik, že se musí vrátit zpět do montážní budovy k opravě. (Mimochodem, na fotkách ty kroupy vypadají velké minimálně jak holubí vejce, to se není co divit že omlátí vše na co spadnou.) Mise původně plánovaná na 15. března se tak bude muset uskutečnit později. Jak moc později NASA zatím neurčila, každopádně je to pro ně další rána osudu, jež je pronásleduje od katastrofy raketoplánu Columbia.