Věda a technika

Brzy ráno v pondělí má odstartovat ruská raketa vezoucí na vesmírnou stanici ISS kromě zásob a dvou profesionálních kosmonautů i první vesmírnou turistku světa. Za 20 milionů dolarů si výlet do vzduchoprázdna dopřeje Anousheh Ansariová, Iráčanka emigrovavší do USA. Proto bude mít na skafandru jako identifikaci země původu (vlajku) jak vlajku USA, tak i Iráku. Prý si chce ve vesmíru udělat představu o křehkosti naší planety, a o odpovědnosti vůči ní. K tomu bych si dovolil jednu poznámku: Kdyby se opravdu hodlala chovat zodpovědně k planetě, tak si snad odpustí podobné extravagance. (Při startu rakety se spalují stovky tun paliva, obecně bez ohledu na to jakého jde o pěkně ekologický čin, nemluvě už o tom, že to bývají dost často pěkná chemická svinstva.) Na druhou stranu, vesmírný turista si nejenže za výlet zaplatí miliony dolarů, ale navíc stejně jako další kosmonauti musí projít náročnými lékařskými testy, patřičným výcvikem, a pobyt v kosmu se mu rozhodně nesestává jen ze zírání z okének. Svůj díl na různých pracích na palubě a všemožných experimentech si musí splnit každý.

V Sobotu 2.9.2006 byl překonán více jak padesát let starý rychlostní rekord. Jednalo se o maximální rychlost vlaku, tedy spíše jen lokomotivy s připojeným vagonem, ale přecijen. Na úseku kolejí mezi Kindingem a Allersbergem na trati vedoucí z Norimberku do Ingolstadtu, kde jezdí normálně vysokorychlostní vlaky ICE rychlostí blížící se 300 km/h. Trať se pochopitelně značně liší od klasického štěrkového náspu s kolejemi, kolejnice jsou přidělané na pražcích ze železobetonu, které jsou ještě celé zalité do železobetonového lůžka, koleje se tak opravdu ani při maximálním zatížení nepohnou. Lokomotiva typu ES64U4 nazvaná Taurus (jde o sériový stroj, žádné speciální úpravy, jen pro rychlostní rekord sundali stěrače, aby je proud vzduchu neurval) zvládla po patřičném rozjezdu nabrat rychlost napřed 344 km/h, a při druhém pokusu dokonce 357 km/h. To je nejrychlejší jízda nejen elektrické, ale jakékoliv lokomotivy. Lokomotivy typu ES64U4 mají například v sousedním Rakousku táhnout vlaky rychlostí asi 230 km/h (jde o celý vlak, jednak by tam asi byla nějaká rezerva, a za druhé není možné jezdit maximální rychlostí s cestujícími..) zkrátka tentokrát se výrobce Siemens vytáhl. Jen škoda, kdyby tak české dráhy hodlaly rozhýbat alespoň některý svůj vlak na podobnou rychlost.

Sonda SMART-1 byla vypuštěna v roce 2003 jako technologický experiment. Šlo o otestování novějšího druhu iontového motoru, než který poháněj sondu Deep Space 1. Ten při vyšší spotřebě energie používá palivo mnohem efektivněji, má asi poloviční spotřebu, a navíc novější konstrukce brání erozi mřížky (na níž vytvářené elektrické pole urychluje ionty). Tah motoru odpovídal zrychlení asi 0.2mm za vteřinu, což je sice opravdu málo, ale když se toto zrychlení nechá působit dostatečně dlouho.. Za dva měsíce dosahuje hodnoty asi 1Km za vteřinu, což už málo není.. Sonda od března loňského roku obíhala měsíc po různých orbitách, (pořídila veliké množství detailních fotografií měsíce) nyní ji ale dochází palivo. A tak bylo jeho posledního zbytku použito na korekci dráhy, zajišťující, že sonda na měsíc narazí na jeho přivrácené straně, a efekty dopadu tak poskytnou další informace. Na měsíc totiž neustále dopadají meteority, ale u nich není známo složení, ani hmotnost, a tak pozorování jejich dopadu poskytuje údaje přinejlepším nejisté, zato dopad sondy, u které je známo složení, hmotnost a rychlost by měl poskytnout údaje značně přesné. Jde o složení a chování měsíční horniny při dopadu tělesa. Dopad bude pozorovatelný ze Severní Ameriky, případně Tichého Oceánu, u nás měsíc zapadá dříve.