Věda a technika

Je globální oteplování skutečně ohromným rizikem pro všechny bytosti na této planetě, nebo jde jen o mediálního strašáka, který umožňuje aby se z veřejných financí proplácely velice drahé projekty, a ve skutečnosti tyto finance končily v kapsách zainteresovaných? To je docela důležitá otázka, a hlavně s nelehkou odpovědí. Fakt je, že se klima mění. Ovšem fakt je, že podle zjištěných archeologických i jiných náýlezů se klima mění prakticky po celou dobu existence naší planety. Způsobuje současné změny více člověk, nebo jde o důsledky naprosto přirozených jevů, které se prostě dějí celé miliony let? Člověk zajisté přispívá svou činností k nestabilitě, ale jak je to s tím globálním oteplováním? Evropa se ochlazuje, protože golfský proud mění směr. Takže tam k oteplení nějak nedochází. A nejnovější data z Antarktidy naznačují, že se i tam děje něco divného. Teplota zde totiž neroste. Což ve spojení s údaji o tom, že se spodní vrstvy oceánů dokonce ochlazují vrhá na oteplování docela zajímavý pohled. Skoro jako by bylo vše jinak, a miliardy investované do dosavadního výzkumu byly penězi doslova vyhozenými z okna.

Konstruktérství letadel je oborem řekněme kontroverzním. Ono totiž zdaleka nejde o využití nejmodernějších technologií, tak jak si lidé představují. Ba dokonce by se dalo říct, že moderní technologie se na současných letadlech prakticky nevyskytují. A to ani při jejich návrhu. Ono totiž například ke spočítání obtékání trupu či křídla vzduchem je potřeba neskutečně drahý a výkonný počítač. A aby i ten udělal výpočet v nějaké rozumné době, tak jsou vstupní data zjednodušena, a výsledek tak značně neodpovídá. Užití aerodynamického tunelu je mnohem užitečnější. Nové materiály? Jistě, existují spousty materiálů, jež by byly letadlu k užitku. Třeba takové slitiny titanu a podobně. Jenže tyto hmoty mají oproti běžnějšímu hliníku jednu podstatnou nevýhodu. Cenu, stojí mnohonásobně víc. A tak se na letadlech používá hliník, už nějakých šedesát let. Bezpečnost konstrukce? Kdysi se počítalo s tím, že každý díl by měl vydržet alespoň troj nebo čtyřnásobek své oficiální životnosti. Dnes je to s bídou jeden a půlkrát více. Dříve platilo, že se každý poškozený díl letadla musí vyměnit okamžitě. Dnes se počítá s tím, že každé poškození má určitou maximální rychlost šíření. A tak pokud je zjištěna třeba mikroprasklina v trupu, je letadlo klidně ponecháno v provozu, protože dotyčná trhlinka se do velké opravy plánované třeba za měsíc nestihne rozšířit natolik, aby způsobila vážný problém. Náhradní díly. Ty musí na letadle dříve či později použít každý. A to je další kámen úrazu. Originální díly od původního výrobce jsou totiž obvykle docela drahé. A tak se sáhne po plagiátu. On ovšem neznačkový díl sice rozměrově odpovídá, ale kvalitou je na tom asi jako vietnamské tenisky. A nakonec třeba taková životnost celého letadla. Původně se počítalo s tím, že bude létat třeba 15 až 20 let. Jenže ono se relativně běžně používají letadla z roku 75, a to stále jako letadla osobní. A až je za dalších pár let vyřadí, tak nejspíše budou přestavěna na nákladní, a budou sloužit ještě dalších dvacet nebo třicet let. A k tomu všemu si ještě přidejte současný strach z teroristů. Sice prakticky vždy neopodstatnělý, ale nenapáchá víc škody terorista předpokládaný, nežli ten skutečný živý, s vousy a ak 74. A tak se ještě se stále divíte, že letadla padají?