Věda a technika

I kdyby se to mohlo nezdát, tak klimatizace potažmo ventilace vzduchu rozhodně není vynálezem posledního století či dvou, tím je jen elektrický pohon ventilátorů. Antické budovy mívaly tak silné stěny, že ani v nejteplejším létě nebylo uvnitř nesnesitelné vedro. Což platilo pro paláce pánů, otroci měli jen chatrče. A když už takový pán někam cestoval, tak se v létě nechával ve svých nosítkách ovívat právě nějakém tím otrokem. Jízdní poslové a vojáci měli smůlu, prostě museli vydržet. Tak tomu bylo po tisíce let. Možná se někde používaly větráky poháněné vodou, zpřevodovat pomalé otáčení vodního kola do rychlého pohybu vrtule by nebylo až tak těžké, a to že potřebné vědomosti existovaly dokládá široké použití větrných mlýnů. Poté nastoupila pára ale zdaleka ne vše se změnilo. Parní stroje byly hlučné a drahé, používaly se prakticky výhradně v dílnách, kde byl jeden parní stroj roztáčející přes dlouhou hřídel vše potřebné. Ovšem rozhodně nešlo o pohé větrání, to by nikoho nezajímalo. Parou poháněné fukary se používaly k dmýchání do pecí a výhní. Ostatně ani v následující době nebyl nijak veliký pokrok, V koloniích se dokonce běžně vrátili k otrokovi s vějířem, ovívajícímu pána. Bůhvíproč se nevrátili raději k tomu kamennému paláci, který fungoval výborně. Nemluvě o jednoduše dostupném studeném vzduchu v podzemí. Tedy studeném oproti venkovním letním teplotám, v zimě je naopak teplejší. Což využívají dnes moderní pasivní domy. Nemluvě už vůbec o tepelném čerpadle, které právě z podzemí dodá teplo domovu za relativně nevelké spotřeby elektřiny. (kvalitní tepelná čerpadla umí "načerpat" 4* více tepla, než kdyby byl jimi spotřebovaný proud použit k topení. A tuším současné maximum je někde u desetinásobku. (pokračování příště)

Nasa se snaží vymyslet, jak by se mohl zapadlý robůtek Spirit vyhrabaz z písku, do kterého zapadl. Podobně jako kdysi, v době Apolla 13 kdy používali kopii kabiny a zkoumali, jak dostat astronauty z průšvihu nyní postavili kopii vozítka do bazénku s pískem. Sice sami uznávají, že šance na vyhrabání je relativně minimální, ale vcelku chápu, proč se snaží. Dopravit Spirit a Oportunity na Mars stálo ohromné peníze a přitom obě sondy bohatě překročily plánovanou životnost, původně se očekávalo, že budou fungovat jen pár set dní, ale ony jsou užitečné již pět let. A současně se scénářem záchranné operace se připravuje start nového marsovského vozítka. V roce 2011 by měla odstartovat sonda Curiosity. Co je trochu překvapivé je její váha, celých 900 kilogramů. SOnda o velikosti menšího automobilu má stát asi 2.3 miliardy dolarů a ponese asi 80 kg různých vědeckých přístrojů. Jejím cílem bude mapovat povrch marsu pro budoucí návštěvy lidí, zjištění, zda byl Mars někdy schopen nést život a zkoumat atmosféru a geologii planety.

Inu proč ne, ale kupodivu to nepůjde přímo ve formě elektřiny. Vlastně jde spíše o princip jaký používají přečerpávací elektrárny, akorát bez nutnosti hledat vhodný kopec, na kterém by se dala vybudovat horní nádrž. Ba právě naopak, vyhloubí se víc než půl kilometru hluboká díra do skály, tam se vybudují obří zásobníky na vzduch a legrace může začít. Princip je nad pomyšlení jednoduchý, v době levné elektřiny stlačuje turbína (turbíny) vzduch do zásobníků, a v době špičkového odběru je naopak tímto stlačeným vzduchem poháněna. Při jednoduché aplikaci původní myšlenky vzniká jen problém s malou účiností. Vzduch se při stlačení ohřívá, následně v podzemí ochladne a tak se část energie ztrácí. Konkrétně je účinost jen 50%. Ale už se přišlo na zlepšovák, když je podobná vyrovnávací elektrárna postavena poblíž elektrárny uhelné nebo jaderné, tak stačí při vypouštění natlakovaného vzduchu použít něco odpadního tepla z dotyčné tepelné elektrárny. A účinost rázem vzrosta na asi 70%. Což sice také není absolutní zázrak, ale přecijen je to relativně solidní číslo. Uvidíme za pár let, jak takovéto pokusy dopadnou, osobně bych tipoval, že geologicky stabilních míst má zrovna naše zem spoustu, zato vysokých kopců pomálu, takže tlakové elektrárny by se brzy mohly značně rozšířit a získat převahu nad přečerpávacími.