Věda a technika

Tak raketoplán nakonec naprosto bezpečně přistál ma Floridě, snad jsme mu to všichni přáli.

Australanka Jill Banfield zkoumající biofilmy (sliz) vyskytující se na stěnách důlních šachet objevila nejspíše nejmenší živočichy na světě. A to navíc živočichy hodně divné, protože prostředí v němž žijí se značně podobá vnitřku klasické baterie. (kyselina sírová, silné oxidačně redukční reakce atd.) Zkrátka potvůrky na pro každého. Sama Jill je původně v mikroskopu neobjevila, to nastalo až po objevení jejich DNA v mateřském roztoku (slizu) kde počítače našly stopy po DNA nejen těch asi 3-4 viditenlných bakterií.

Detekce min zvukem?
S velice zajímavým projektem jak odhalit v zemi zapomenuté miny přišel Robert W. Haupt. Základem celého systému je ultrazvukový paprsek o vysoké hlasitosti, ten se pár metrů od reproduktoru rozloží na dlouhé zvukové vlny. Ty pak rozibrují i předměty pod povrchem země, (miny) a to jinak než například kameny. Vibeace půdy snímá laserový paprsek. Dokonce by se jednotlivé různé typy min měly projevovat specifickými vibracemi, takže přivolaný pyrotechnik bude přesně vědět, cože je tam pod zemí zahrabáno. Nu, pravda, využití bude napřed asi přísně vojenské, ale do budoucna se využije snad i při odminování civilních oblastí.

Současná mise raketoplánu Discovery má problémy již od samotného počátku, kdy bylo kvůli špatnému počasí nutné odložit start. Poté se na ISS zasekl starý solární panel a nechtěl jít složit, a atronauté tak museli den počkat a udělat si o výstup do vesmíru víc nežli bylo plánováno. Nu a nyní, kdy jim díky prodloužení mise dochází kyslík (ne palivo, jak říkali jakési zprávy, na oběžné dráze je spotřeba paliva nulová) tak ještě mají problém kde přistát. Na floridském mysu Canaveral kde je hlavní přistávací plocha má totiž být v době přistání bouřlivé počasí, a záložní dráhu v Kalifornii pro změnu problematizuje předpokládaný silný vítr. A poslední záložní plochy v Mexiku se američané bojí využít, protože při jediném přistání jež se tam uskutečnilo poškodil jemný písek raketoplán natolik, že musel na generálku. Vzhledem k tomu, že US musí dokazovat světu, že oni jsou ti nejlepší, tak přistání mimo území ameriky nepřipadá v úvahu. Nu, doufejme že to nějak zvládnou.
(Mimochodem, co se vlastně má stát se starými solárními panely ISS? Nevím jestli je hodlají stáhnout na zem, ale nebylo by rozumnější prostě na opačnou stranu stanice než jsou ty nové přidělat další nosník a použít ještě i původní? Třebas už jen jako záložní, pro případ nějakého problému? Nemluvě už o tom, že příkon x kilowattů navrch by zajisté umožnil zprovoznit nějaké další vědecké aparatury..)

Ještě před několika lety žila v nejdelší čínské řece Jang c Tiang populace asi čtyř set těchto savců. Nicméně už tehdy měla od přírody špatně vidící zvířata problémy s tím jak najít v kalných vodách potravu. Nicméně Nyní při pokusu znovu spočítat jejich stavy vydal tým vědců ošklivé prohlášení: Ani jeden. po několika měsících prohledávání řeky nenašli ani jednoho žijícího jedince, a tak se dá očekávat, že se dvacet milionů let vývoje těchto savců završilo vyhubením. Kéž by člověk také vydržel tak dlouho, ale zatím to nevypadá. K likvidaci tohoto druhu hodně pomohla čínská industrializace, a také stavba přehrady tři soutěsky, při které byla velká část vody v řece přesměrována jinam. Nu a chudáci delfíni to jaksi nerozchodili. ZAto na otázku komu budou chybět je relativně jednoduchá odpověď, asi nikomu. Jen pár vědců zapláče, ale druh jež má na celém světě za teritorium jen jednu řeku, a v ní se jich vyskytuje jen pár set kusů je opravdu nevýznamný. Jen je to škoda, protože je nevyhubila příroda, ale člověk.

Bez ohledu na to, že i před sobotním startem bylo počasí na mysu Canaveral poměrně nepříznivé (nárazový vítr) a meteorologové nedávali moc šancí na změnu, asi hodinu před startem přišlo uklidnění a Discovery nakonec provedla první noční start od katastrofy Columbie. Celkově má na oběžné dráze strávit 12 dní, během nichž se vymění posádka na stanici ISS a vyloží se nové zásoby a stavební díly. Kosmonauté mají také naplánovány dva výstupy do vloného prostoru, během nichž mají upravit elektroinstalaci stanice. Jen aby se bezpečně dostali zpátky na Zem, NASA sice tvrdí že je raketoplán naprosto bezpečný, ale to se říkalo i dříve.

Podle původního plánu již měla být Discovery na oběžné dráze a připravovat se na spojení se stanicí ISS. Raketoplán má nákladový prostor plný solárních panelů a nosníků k nim. Mise má za úkol sestavit je v další zdroj energie pro stanici, připojit k již namontovaným a celkově právě hodně pracovat na rozvodech elektřiny a proto se posádce přezdívá elektrikáři. A navíc má na stanici již pobývajícího němce Thomase Reitera vystřídat američanka Sunita Lyn Williamsová. Start raketoplánu musel být odložen pro nevhodné počasí, nově je plánovám ns aobotu, tři čtvrtě na devět mistního času. Pro start jsou vhodné podmínky až do 17 prosince, takže do té doby se snad mraky rozejdou.

Jak se mohlo stát, že poslední dobou propukají skandály ohledně letadel zamořených (minimálně) radioaktivitou? Vždyť letiště nejenže disponují detektory radioaktivity, čili teoreticky není možné žádný podobný materiál dopravit do letadla tajně, ale dokonce jde o detektory opravdu citlivé, ječí například i na elektronky. (Ono pravda, zrovna elektronka která je zesilovačem proudu elektronů v tom detekčním paprsku začne svítit docela pěkně, ale to je vcelku vedlejší. Prostým faktem je, že na každém letišti prochází zavazadla radarem, ktrý by ječel v případě že by byl podobný materiál v olověném obalu, a tudíž nebyl vidět, a naopak přávě hlásič záření, který by si stěžoval pokud by bylo něco radioaktivního proneseno kolem. Tak jak je tedy možné, že byly stopy radioaktivity objeveny hned v několika letadlech? Že by oblíbený lidský faktor, který působí, že prostě někdo něco podobného přinese na letiště jiným než detekovaným vstupem, v krajním případě přehozením přes plot? Ale kdo a proč by měl na podobné akci zájem? A nebo někdo vymyslel, jak krátkodobě detetory zneškodnit?