Věda a technika

Kliper má být schopný dopravit na oběžnou dráhu 6 lidí, tedy dvakrát tolik co současný Sojuz, a navíc mít výhody v tom, že veliké části budou použitelné opakovaně. A také má díky křidélkům mít možnost manévrovat v atmosféře, narozdíl od Sojuzu, který nemúže směr letu nijak ovlivnit, a tak musí přistávat jen v neobydlených oblastech. (Protože prostě někam spadne.. a to někde jaksi nesmí být uprostřed města) Navíc značné množství součástí Kliperu je převzato z již úspěšně vyzkoušených (byť často zrušených) projektů, a tak má být Klipper nejenže k dispozici velice rychle, ale také na rozdíl od stavby zcela nového vesmírného dopravního prostedku kde by se musela každá část dlouho testovat také velmi levně. Rovněž výhodou má být možnost použití různých tepelných a tlakových štítů, v závislosti na přítomnosti (nebo nepřítomnosti) posádky a nákladu. Jediným problémem je nejistota, jestli mnohem těžší Kliper (13-14 tun, Sojuz jen 8 tun) zvládne na oběžnou dráhu dopravit nosná raketa Sojuzu, nebo jestli bude potřeba nějaký silnější nosič. Každopádně podle prohlášení Ruské vlády má projekt zelenou, a dostane k dispozici potřebné finance. (které jsou vždy tou nejtěžší překážkou)

Američané přiznávají že v roce 2010 (čili za nepříliš dlouhou dobu) budou muset poslat raketoplány na věčný odpočinek, neboť již nyní dosluhují (jak ukázala katastrofa Kolumbie). Horší je to, že pravděpodobně tou dobou ještě nebude hotova náhrada, Nasa navíc nesmí své výzkumy sdílet s dalšími agenturami pro výzkum vesmíru (ESA, Rusko, Čína) A tak se mnohdy potýká s problémy jež již byly vyřešeny. Jaká je tedy budoucnost nejen jednotlivých výprav do vesmíru, ale hlavně mezinárodní stanice ISS? Ta je již nyní obsluhována převážně ruskými loděmi sojuz, ale přecijen nechat veškerou starost o nejmodernější vědecký komplex na bedrech raket pocházejících z roku 1967? (pravda, elektronika byla modernizována, ale prakticky vše ostatní zůstává..) Nicméně Rusko prý má jednoduchou odpověď, Namísto lodi Sojuz (která má malou kapacitu, maximálně 3 lidi z toho dva ruské piloty) prý stačí na nosnou raketu namontovat novinku zvanou Kliper. (ale o tom více až zítra)

Na univerzitě v severní Arizoně zkoumali účinky uranu na živé buňky, a výsledky jsou poměrně překvapivé. Zatímco dříve se myslelo, že uran poškozuje buňku pouze svým radioaktivním zářením (a tudíž ochuzený uran který nezáří je bezpečný) tak nový výzkum dává na otázku bezpečnosti uranu drastickou odpověď. Zjistilo se totiž, že bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost radiace uran poškozuje dna v buňkách. Váže se totiž právě na dna, mění její strukturu, a vyvolává tak rizika zhoubného bujení. Tím bylo vcelku přesně vysvětleno, proč mají zdravotní potíže lidé v zemích kde US vojsko rozhazovalo střely s ochuzeným uranem plnými hrstmi. Bohužel, přesvědčit armádu aby se vzdala zbraní s vysokou průrazností asi nebude lehké, a lidem jimž bylo ublíženo se nejspíše ani nikdo neomluví. Každopádně je ale tento objev další ranou do jaderné energetiky. Asi bude zapotřebí speciálně ukládat nejen produkty, ale i nepoužité suroviny.

Společnost AMD je sice v produkci procesorů až druhá za Intelem, ale i tak jich vyrábí veliká množství. A velice kvalitních a výkonných, což se paradoxně ukázalo být problémem, poptávka po výkonných a relativně levných procesorech dosáhla úrovně kterou společnost nestíhá pokrýt. Respektive nestíhala, protože nyní byla konečně oficiálně zahájena výroba v jejich nové Drážďanské továrně. Ta sice probíhá již od října, ale doposud se jednalo jen o vzorky, dnes byla konečně ve velkém zahájena produkce čipů jež se mají dostat na trh. A krom toho AMD nedávno navázalo spojení se společností Chartered, v jejíž továrně se mají také produkovat AMD procesory, celková kapacita výroby AMD by tedy měla vzrůst prakticky trojnásobně, doufejme že to bude stačit.