Věda a technika

Bakterie se nacházejí prakticky všude, jak na povrchu země, tak i ve vesmíru byly objeveny jejich kmeny. Ale tentokrát se vědcům z Indiana Univerzity podařil opravdu vyjímečný kousek. ve vodě vtékající do zlatého dolu u Johanesburgu, v hloubce 2.8 km pod povrchem země objevili bakterie živící se způsobem naprosto unikátním. Tyto bakterie se totiž živí sirany a vodíkem, vznikajícím rozkladem vody radioaktivním zářením. Tedy vlastně používají radioaktivitu stejně jako povrchové organismy světlo slunce. Opravdu neskutečné v jakém prostředí existuje život, a dokonce jej v tomto případě přímo vyžaduje.

Jak je to s vodou? kdysi odborníci předpokládali, že nastanou boje o vodní zdroje. Celá série filmů o šíleném maxovi ukazuje, jak se lidé kvůli vodě vybíjejí. A co se děje v reálu? Kupodivu skoro nic, naprosté většina míst s nedostatkem vody, a navíc se zdrojem umístěným někde v problémové oblasti je v klidu. Státy se Raději nějak dohodnou.. (Pak sice dohodu neplní, vzájemně si na sebe stěžují atd.. ale ozbrojené střety si odpustí.) Podle článečku na serveru OSEL.CZ je opravdová válka o vodu nepravděpodobná. Dodal bych jen: Zatím. Jestliže se podaří některé vodní zdroje znečistit do nepoužitelna, tak k problémům dojde. Minimálně už se pobijí miliony běženců ze suchých oblastí s obyvateli kteří na suchu nebudou.

Sonda Cassini měla 15.9. jedinečnou příležitost k fotografování saturnu z oblasti doposud neprozkoumané, z oblasti jeho vlastního stínu. A ejhle, když přestaly sluneční paprsky zaclánět (slunce má sice v tak veliké vzdálenosti od něj mnohem menší svítivost, ale stejně je nejjasnějším zdrojem světla na obloze, jež svým světlem znemožňuje vidět slabě zářící jevy..) objevily se další prstence. Ty se podle vědců skládají z částeček ledu tak miniaturních a tak vzdálených od sebe, že byly doposud považovány za pouhý kosmický prach (respektive nikdo si jich vůbec nevšiml). Odrážejí totiž tak málo světla, že je normálně není vůbec vidět, slunce je přesvítí. Zato na fotografiích ze stínu se objevily jako překrásná mlžná krajka. Tak by mě zjímalo, jestli jsou podobné prstence také okolo Neptunu, bylo by to ale relativně logické.

O odkazu Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu, jsou každým rokem komisí vybíráni vědci (vynázezci) jež přinesli významné objevy. Těm je vyplacena jistá finanční suma, původně zamýšlená jako podpora jejich výzkumu. Dnes však již jde převážně o záležitost prestiže, držitel Nobelovy ceny asi nebude mít o granty nouzi. Horší ale je, že narozdíl od svého původního určení, nejde již dnes o záležitost čistě vědeckou a vynálezeckou, ale také o politickou vhodnost. Jaksi bez ohledu an jejich význam se občané nevhodných zemí ceny pravděpodobně nedočkají. Jen by mě zajímalo, co by na to řekl sám Nobel, který vynalézal dynamit ve snaze pomoci horníkům, ulehčit jim práci a zbavit je nutnosti pracovat s velice nebezpečným nitroglycerinem. Již on sám se zhrozil, když viděl jak je jeho vynález zneužíván k vojenským účelům.