Věda a technika

Sonda SMART-1 byla vypuštěna v roce 2003 jako technologický experiment. Šlo o otestování novějšího druhu iontového motoru, než který poháněj sondu Deep Space 1. Ten při vyšší spotřebě energie používá palivo mnohem efektivněji, má asi poloviční spotřebu, a navíc novější konstrukce brání erozi mřížky (na níž vytvářené elektrické pole urychluje ionty). Tah motoru odpovídal zrychlení asi 0.2mm za vteřinu, což je sice opravdu málo, ale když se toto zrychlení nechá působit dostatečně dlouho.. Za dva měsíce dosahuje hodnoty asi 1Km za vteřinu, což už málo není.. Sonda od března loňského roku obíhala měsíc po různých orbitách, (pořídila veliké množství detailních fotografií měsíce) nyní ji ale dochází palivo. A tak bylo jeho posledního zbytku použito na korekci dráhy, zajišťující, že sonda na měsíc narazí na jeho přivrácené straně, a efekty dopadu tak poskytnou další informace. Na měsíc totiž neustále dopadají meteority, ale u nich není známo složení, ani hmotnost, a tak pozorování jejich dopadu poskytuje údaje přinejlepším nejisté, zato dopad sondy, u které je známo složení, hmotnost a rychlost by měl poskytnout údaje značně přesné. Jde o složení a chování měsíční horniny při dopadu tělesa. Dopad bude pozorovatelný ze Severní Ameriky, případně Tichého Oceánu, u nás měsíc zapadá dříve.