Věda a technika

Nasa se snaží vymyslet, jak by se mohl zapadlý robůtek Spirit vyhrabaz z písku, do kterého zapadl. Podobně jako kdysi, v době Apolla 13 kdy používali kopii kabiny a zkoumali, jak dostat astronauty z průšvihu nyní postavili kopii vozítka do bazénku s pískem. Sice sami uznávají, že šance na vyhrabání je relativně minimální, ale vcelku chápu, proč se snaží. Dopravit Spirit a Oportunity na Mars stálo ohromné peníze a přitom obě sondy bohatě překročily plánovanou životnost, původně se očekávalo, že budou fungovat jen pár set dní, ale ony jsou užitečné již pět let. A současně se scénářem záchranné operace se připravuje start nového marsovského vozítka. V roce 2011 by měla odstartovat sonda Curiosity. Co je trochu překvapivé je její váha, celých 900 kilogramů. SOnda o velikosti menšího automobilu má stát asi 2.3 miliardy dolarů a ponese asi 80 kg různých vědeckých přístrojů. Jejím cílem bude mapovat povrch marsu pro budoucí návštěvy lidí, zjištění, zda byl Mars někdy schopen nést život a zkoumat atmosféru a geologii planety.

Inu proč ne, ale kupodivu to nepůjde přímo ve formě elektřiny. Vlastně jde spíše o princip jaký používají přečerpávací elektrárny, akorát bez nutnosti hledat vhodný kopec, na kterém by se dala vybudovat horní nádrž. Ba právě naopak, vyhloubí se víc než půl kilometru hluboká díra do skály, tam se vybudují obří zásobníky na vzduch a legrace může začít. Princip je nad pomyšlení jednoduchý, v době levné elektřiny stlačuje turbína (turbíny) vzduch do zásobníků, a v době špičkového odběru je naopak tímto stlačeným vzduchem poháněna. Při jednoduché aplikaci původní myšlenky vzniká jen problém s malou účiností. Vzduch se při stlačení ohřívá, následně v podzemí ochladne a tak se část energie ztrácí. Konkrétně je účinost jen 50%. Ale už se přišlo na zlepšovák, když je podobná vyrovnávací elektrárna postavena poblíž elektrárny uhelné nebo jaderné, tak stačí při vypouštění natlakovaného vzduchu použít něco odpadního tepla z dotyčné tepelné elektrárny. A účinost rázem vzrosta na asi 70%. Což sice také není absolutní zázrak, ale přecijen je to relativně solidní číslo. Uvidíme za pár let, jak takovéto pokusy dopadnou, osobně bych tipoval, že geologicky stabilních míst má zrovna naše zem spoustu, zato vysokých kopců pomálu, takže tlakové elektrárny by se brzy mohly značně rozšířit a získat převahu nad přečerpávacími.

První pokusný start rakety Ares 1 se povedl. Snad, zatím se ví jen, že stroj úspěšně odstartoval. Respektive, že úspěšně odstartovalo půl rakety a půl makety, celý vršek stroje byl totiž opravdu jen maketou. A také se ví to, že se v momentu oddělení ztratil signál, takže se vlastně neví vůbec nic. Po včerejším odložení startu vinou špatného počasí a také nákladní lodi v oblasti plánovaného dopadu trosek dnes pokusná raketa opravdu odstartovala, nicméně poslední obraz ukazuje, jak se při rozdělení horní půle "odlomila", zamířila dozadu a možná rozbila i celý první stupeň, protože veškeré signály z něj se okamžitě odmlčely a zatím nebyl nalezen. Inu uvidíme, jestli šlo o velkou premiéru, nebo velký propadák v režiji NASA.

Tak by se dal ve zkratce shrnout průzkum ekologičnosti používání biopaliv. Přeměňovat na naftu jedlé oleje, či pálit alkohol z kukuřice není tak eko, jak by se to mohlo zdát. Pravda, většinu problémů si působí člověk sám. Původní myšlenka, že se prostě osejí pole nechávaná ležet ladem a z jejich produktů se vyrobí tekutina k nalití do nadrží vzala zhup. Pod hláškami o ekologii nakupují ropné společnosti miliony tun olejů a obilí, kukuřice, rýže, vše co je jim třetí svět ochotný dodat a prodat. A nedost na tom, že se tam pak kácí tisíce kilometrů lesů kvůli vybudování nových polí a plantáží, ale ještě tyto produkty vozí tisíce kilometrů do rafinérií nebo lihovarů a pak z nich vyrobená paliva zase jinam, běžně opět přes půl zeměkoule. Což už není eko, ale šaškárna. jedině snad, že havárie tankeru vozícího olej nezpůsobí takový průšvih, jako havárie ropného tankeru. (pokračování příště)

Poslední dobou je v módě vypadat zeleně. Respektive snad každá společnost se musí přetvařovat, že vyrábí ekologicky, zajišťuje recyklaci svých starých výrobků atd. Jenže jak je to doopravdy? Přestaly se do řek vypouštět jedy? Nu je jich trochu méně. Zpětný odběr ekologicky problémových výrobků? Ano, existuje. Ale to přeci neplatí výrobce, alébržto my sami. Je to prostě další přirážka k ceně. využívání energie z obnovitelných zdrojů? Nu proč ne, ale problém je, že ta je často energeticky nevýhodná, leckdy je nutné využít stejné ne li větší množství jiné energie na její získání. Například pěstování kukuřice na výrobu biolihu. Pokud se pomine, že je drastické používat potraviny k průmyslové výrobě v okamžiku kdy deně umírají tisíce obyvatel třetího světa hlady, tak pole je nutné pohnojit (k výrobě hnojiva a jeho dopravě k zemědělcci je použito hodně energie) obdělat, sklidit (traktorem, kdo si myslí že traktor nespotřebuje žádnou naftu?) následně odvézt do lihovaru a vydestilování lihu je také náročné na energii. Výsledek? Pokud jsou podmínky optimální, tak se získá o několik procent více energie než bylo do celého procesu vloženo. Většinou nula od nuly pojde. Pravda, toto má řešení. Nedávno byla v US vivinuta GM kukuřice, která je sladká celá. Tudiž by se z ní za stejných nákladů získalo několikanásobně více lihu. Ano, Pak bude mít tato operace smysl. Do doby nežli se taková rostlina stane běžnou je výroba biolihu nesmysl. Ostatně o nic lépe na tom nejsou ani "ekologické" nákupní tašky poslední dobou se vyskytující v různých obchodních řetězcích. Ty z přírodních vláken (juta a podobně) se dováží ze vzdálenosti tisíc (spíše desetitisíc) kilometrů, což kupodivu stojí nějakou naftu. A ty z bioplastu? Inu, i tam je problém v pěstování brambor jež se používají jako zdroj škrobu. Na druhou stranu i brambory již mají svou GM modifikaci pro průmyslové využití, jen opět potrvá než se rozšíří. Dále mají stoupající oblibu (nejen pro soukromé účely, ale i v průmyslovém měřítku) fotovoltaické panely. Bohužel, i tam je to s účiností mizerné, značná část panelů za svou existenci nevyprodukuje ani tolik elektřiny, kolik bylo použito k jejich výrobě. Další oblíbenou "eko" pomůckou jsou větrné elektrárny. Pokud se pomine fakt, že ty jsou závislé na větru, leckdy se jejich výkon mění i v průběhu několika minut mezi maximálním a nulou a tak působí ohromné problémy, tak ani ty nejsou ideální. Bohužel, liduprázdných hor, kde by mohla stát farma větrníků a nikoho neobtěžovala není mnoho. Ostatně, jelikož je přenos elektřiny ztrátový, tak dodávat takto v pustině vyrobenou elektřinu někam do civilizace také není snadné. Ekoreklama: kupte si nový spotřebič, co má třídu el účinnosti A. Super, proč ne. Ale jen pokud ten starý dosloužil. Třeba u takové lednice, která běží nonstop je rozdíl mezi starou a novou třeba i kilowatt deně. Člověk sice za několik let cenu nové ušetří na ceně uspořené elektřiny, ale pokud ta původní nebyla opravdu stará, tak to přírodě moc nepomůže. Jedině tak zisku výrobce. Ono jaksi tu novou také někdo musel vyrobit, a ta výroba nebyla z energetického hlediska zadarmo. Ostatně i likvidace té staré není snadná. Prostě, faktem je, že se mnoho různých věcí tváří eko, ale v praxi to není žádný zázrak.

Firma jménem bostom power se rozhodla přepracovat celý trh s bateriemi. Předělali totiž klasické Lithium Iontové články na něco úplně nového. A přitom nejde o využití jiných materiálů, ale o pouhou změnu vnitřního uspořádání. A co že přinese? Nu například skoro dvojnásobnou kapacitu, umí prostě uskladnit více šťávy ve stejném objemu (a asi i váze) jako předcházející baterie. Krom toho se dají velice rychle nabíjet, 80% nabití dosáhnou již za půlhodinu a ještě navíc netrpí neduhen současných baterií, neztrácejí kapacitu stářím. (Tedy asi trochu ztrácí, ale mnohem mnohem pomaleji.) Na druhou stranu mají tyto nové baterie zatím trpí nedostatečnou stabilitou, jsou trochu výbušné. Ale pokud se tento problém podaří vyřešit (a že pokud se výzkum něčím opravdu zabývá tak je prakticky jisté, že se to nějak vyřeší) tak půjde o ideální napájení pro mobilní zařízení. Ostatně: tam kde současný úsporný notebook nabízí provozní dobu nad 5 hodin tak by po nasazení ještě nepatrně úspornějšího procesoru a SSD disku bylo s touto novou baterií bez problému možné garantovat dobu práce 10 hodin. Případně Mp3 přehrávač co vydrží 24 hodin? Mobil který na jedno nabití vydrží 20 dní, ale ne pohotovostní doby, bez telefonování. 20 dní plného provozu. A baterie jež v něm je vydrží několik let bez znatelného zmenšování kapacity. Zní to opravdu krásně že? Jestli se podaří vyřešit ten problém se stabilitou, tak firmě Bostom Power předpovídám zářivou budoucnost a miliardy na kontě.

Nedávno se objevila zprávička, že přístroj zvaný LuckyCam vyvinutý vědci z univerzit v Cambridge a California Institute of Technology dokáže udělat lepší fotky hvězdného nebe, nežli sám veliký Hubble teleskop za miliony dolarů. Nicméně dodatečně se ukázalo, že setým vědců nechal strhnout k bombastickým prohlášením, a výsledky no, ne že neodpovídají, ale zpráva je lehce nepřesná. Přístroj sice funguje, ale je potřeba ho použít na teleskopu s adaptivní optikou a patřičně velkém. A navíc je nutné dlouhou dobu fotit stejné místo na obloze, přičemž mnoho jednotlivých fotografií se okamžitě vyhazuje jako nepoužitelné. Zkrátka, celý přístroj je sice bezesporu užitečný, ale ne tak fantastickým zázrakem, jak byl původně prezentován. Nicméně, jde bezesporu o výborný nápad, jak získat kvalitní fotografie oblohy.. Předpokládám, že stejný postup aplikovaný na teleskopu ve vesmíru by dodal opravdu vynikající výsledky.