Věda a technika

Argentina není jen zemí stád, pamp a Evity Perónové, ale také je zde umístěna největší observatoř na světě. Jde o zařízení zaměřené na zkoumání kosmického záření, vědci mají zájem hlavně o částice s velikou energií. Některé částice (nepocházející ze sluneční soustavy) mají totiž přímo neuvěřitelnou energii. (Až asi stomilionkrát více než má dosahnout urychlovač částic CERN, jediné jádro má mít údajně tolik pohybové energie co tenisový míček letící rychlostí 160 km/h, což je skutečně neuvěřitelně mnoho.) Observatoř Pierra Augera (tak se jmenuje) se má po dostavění (plánováno na konec roku) skládat z 1600 detekčních nádrží a 4 budov po 6ti teleskopech, zatím je v provozu 1000 detektorů a tři budovy. Aby bylo možné měřit směr odkud jednotlivé vysokoenergetické částice přiletěly s velikou přesností jsou od sebe jednotlivé detekční nádrže vzdálené 1,5 km, což celkově dává plochu asi 3000 km čtverečních. (zaměřování směru je totiž závislé na sekundárních částicích jež se tvoří v atmosféře když do ní ona vysokoenergetické pronikne. Ty se utváří ve tvaru rozšiřujícího se kuželu, podobně jako brázda za lodí, a právě velké množství detektorů umožní počítačům určit směr původní částice odvozením z této brázdy.) Mimochodem, jednotlivé nádrže mají včetně veškeré elektroniky příkon asi 10 wattů, a jsou poháněné solárním panelem a baterií, dobíjenou zmiňovaným solárem. Vzájemná komunikace nádrží a počítačů probíhá na principu podobném fungování mobilních telefonů, přesněji řečeno jde o modifikovanou telefoní síť. Nu, co dodat? Asi jen popřát výzkumníkům hodně štěstí.