Věda a technika

Američané chtějí nahradit část jaderných střel

2010-05-10T23:03:00.000-07:00

Americká armáda plánuje nahradit část jaderných střel novými, útočícími na cíl pouze kinetickou energií. Nové hlavice se mají montovat na nové nosiče, udělující jim rychlost 6000 kilometrů za hodinu, což by hlavici dodalo opravdu solidní průraznost. Respektive dvěma typům hlavic, jedna má být prostě pevný odlitek z oceli, působící proti těžce opevněným cílům, druhá bude obsahovat stovky šipek, které se od hlavice oddělí okamžik před zásahem, hovoří se o zničení cca 300 metrů čtverečních, neboli kruhu o průměru okolo dvaceti metrů. Jediný problém, na který upozorňují vojenští odborníci dalších států je v tom, že jaksi nejde ve vzduchu poznat jaká hlavice je na raketě namontovaná a tak hrozí riziko záměny za raketu s jadernou hlavicí a paradoxně tak odpálení jaderného protiútoku.

Sonický lokalizátor

2010-04-11T13:54:00.000-07:00

Pes se při výcviku v norování "zasekl" v noře, tak přijeli hasiči a vyprostili ho. Banální, prakticky nezajímavá zprávička, kdyby při lokalizace zvířete nebyl použitý docela unikátní přístroj, a sice akusticko seismický vyhledávač. Přístroj Delsar určuje podle zvuků a otřesů způsobených pohybem polohu zasypaných obětí, jeho použití k vyhledání psiska je tedy docela unikátní. Primárně slouží hlavně k lokalizaci lidí pod spadlými budovami, a patrně by fungoval i na oběti zasypané lavinou. Každopádně jde o docela zajímavou hračku.

Větrání, ventilace a topení II

2010-04-06T16:39:00.000-07:00

Každopádně ale, i přes v současné době probíhající zelenou ekomasáž mozku v médiích není tepelné čerpadlo pro každého. A) je nutné dobře spočítat jaký tepelný výkon bude zapotřebí, abyste nezmrzli. B) se obvykle používá tepelné čerpadlo s nižším výkonem, než je maximální tepelná ztráta domu a v případě potřeby se používá druhý zdroj tepla na dorovnání. Náklady na výkonově slabý plynový či elektrický kotel, nebo krb jsou ve srovnání s o několik KW silnějším tepelným čerpadlem relativně zanedbatelné. (tak čtvrtinové) a jejich spotřeba není příliš drahá, navíc jsou obvykle využity jen pár dní v roce. (letošní zima byla vyjímečně studená a dlouhá, nicméně i tak by bylo zapotřebí dodatečné topení pouštět deně jen na pár hodin v případě kotle, nebo trochu přitopit v krbu, v případě využití krbu s akumulační vložkou. Ostatně lidé mají rádi posezení u zapáleného krbu, je to takové romantické.. Na druhou stranu, potkal jsem jednou v novostavbě nesmírně šikovně udělanou klimatizaci. Respektive bylo to obojí, topení i chlazení v jednom. Stěny byly pod omítkou pokryté sítí tenkých trubiček, do kterých se v zimě pouštěla voda teplá, ohřívaná tepelným čerpadlem, a přes léto naopak ochlazovaná přes druhý výměník tepla napojený na trubky běžící do vrtu. Vlastně se směr pohybu tepla obrátil, akorát, že namísto klimatizace se spotřebou několik KW byla používána elektřina jen na pohon čerpadel, čili minimální spotřeba. Ostatně to není jediná možnost, jak provozovat klimatizaci levně, druhá je snad ještě snadnější, stačí mít někde nahoře, třeba na půdě otevírací okénka a přisávání nového vzduchu řešit z podzemí. Podobně jako má tepelné čerpadlo svůj vrt nebo kolektor na zahradě, prostě se zakope pár (desítek) metrů trubek či hadic přivádějících vzduch pod zem. Chladný vzduch z podzemí se v domě ohřívá a stoupá otevřenými střešními okénky ven, natahujíce odspodu nový, chladný. Jen je nutné zajistit, aby byla instalovaná podzemí ochlazovací trubka izolovaná proti průniku vlhkosti, hlodavců a podobně. Což je ale jen technická stránka věci.

Větrání a ventilace

2009-11-22T03:53:00.000-08:00

I kdyby se to mohlo nezdát, tak klimatizace potažmo ventilace vzduchu rozhodně není vynálezem posledního století či dvou, tím je jen elektrický pohon ventilátorů. Antické budovy mívaly tak silné stěny, že ani v nejteplejším létě nebylo uvnitř nesnesitelné vedro. Což platilo pro paláce pánů, otroci měli jen chatrče. A když už takový pán někam cestoval, tak se v létě nechával ve svých nosítkách ovívat právě nějakém tím otrokem. Jízdní poslové a vojáci měli smůlu, prostě museli vydržet. Tak tomu bylo po tisíce let. Možná se někde používaly větráky poháněné vodou, zpřevodovat pomalé otáčení vodního kola do rychlého pohybu vrtule by nebylo až tak těžké, a to že potřebné vědomosti existovaly dokládá široké použití větrných mlýnů. Poté nastoupila pára ale zdaleka ne vše se změnilo. Parní stroje byly hlučné a drahé, používaly se prakticky výhradně v dílnách, kde byl jeden parní stroj roztáčející přes dlouhou hřídel vše potřebné. Ovšem rozhodně nešlo o pohé větrání, to by nikoho nezajímalo. Parou poháněné fukary se používaly k dmýchání do pecí a výhní. Ostatně ani v následující době nebyl nijak veliký pokrok, V koloniích se dokonce běžně vrátili k otrokovi s vějířem, ovívajícímu pána. Bůhvíproč se nevrátili raději k tomu kamennému paláci, který fungoval výborně. Nemluvě o jednoduše dostupném studeném vzduchu v podzemí. Tedy studeném oproti venkovním letním teplotám, v zimě je naopak teplejší. Což využívají dnes moderní pasivní domy. Nemluvě už vůbec o tepelném čerpadle, které právě z podzemí dodá teplo domovu za relativně nevelké spotřeby elektřiny. (kvalitní tepelná čerpadla umí "načerpat" 4* více tepla, než kdyby byl jimi spotřebovaný proud použit k topení. A tuším současné maximum je někde u desetinásobku. (pokračování příště)

Zapadlý marsovský robot

2009-11-14T23:25:00.000-08:00

Nasa se snaží vymyslet, jak by se mohl zapadlý robůtek Spirit vyhrabaz z písku, do kterého zapadl. Podobně jako kdysi, v době Apolla 13 kdy používali kopii kabiny a zkoumali, jak dostat astronauty z průšvihu nyní postavili kopii vozítka do bazénku s pískem. Sice sami uznávají, že šance na vyhrabání je relativně minimální, ale vcelku chápu, proč se snaží. Dopravit Spirit a Oportunity na Mars stálo ohromné peníze a přitom obě sondy bohatě překročily plánovanou životnost, původně se očekávalo, že budou fungovat jen pár set dní, ale ony jsou užitečné již pět let. A současně se scénářem záchranné operace se připravuje start nového marsovského vozítka. V roce 2011 by měla odstartovat sonda Curiosity. Co je trochu překvapivé je její váha, celých 900 kilogramů. SOnda o velikosti menšího automobilu má stát asi 2.3 miliardy dolarů a ponese asi 80 kg různých vědeckých přístrojů. Jejím cílem bude mapovat povrch marsu pro budoucí návštěvy lidí, zjištění, zda byl Mars někdy schopen nést život a zkoumat atmosféru a geologii planety.

Skladování elektřiny v podzemí

2009-11-12T07:34:00.001-08:00

Inu proč ne, ale kupodivu to nepůjde přímo ve formě elektřiny. Vlastně jde spíše o princip jaký používají přečerpávací elektrárny, akorát bez nutnosti hledat vhodný kopec, na kterém by se dala vybudovat horní nádrž. Ba právě naopak, vyhloubí se víc než půl kilometru hluboká díra do skály, tam se vybudují obří zásobníky na vzduch a legrace může začít. Princip je nad pomyšlení jednoduchý, v době levné elektřiny stlačuje turbína (turbíny) vzduch do zásobníků, a v době špičkového odběru je naopak tímto stlačeným vzduchem poháněna. Při jednoduché aplikaci původní myšlenky vzniká jen problém s malou účiností. Vzduch se při stlačení ohřívá, následně v podzemí ochladne a tak se část energie ztrácí. Konkrétně je účinost jen 50%. Ale už se přišlo na zlepšovák, když je podobná vyrovnávací elektrárna postavena poblíž elektrárny uhelné nebo jaderné, tak stačí při vypouštění natlakovaného vzduchu použít něco odpadního tepla z dotyčné tepelné elektrárny. A účinost rázem vzrosta na asi 70%. Což sice také není absolutní zázrak, ale přecijen je to relativně solidní číslo. Uvidíme za pár let, jak takovéto pokusy dopadnou, osobně bych tipoval, že geologicky stabilních míst má zrovna naše zem spoustu, zato vysokých kopců pomálu, takže tlakové elektrárny by se brzy mohly značně rozšířit a získat převahu nad přečerpávacími.

Ares 1

2009-10-28T09:11:00.000-07:00

První pokusný start rakety Ares 1 se povedl. Snad, zatím se ví jen, že stroj úspěšně odstartoval. Respektive, že úspěšně odstartovalo půl rakety a půl makety, celý vršek stroje byl totiž opravdu jen maketou. A také se ví to, že se v momentu oddělení ztratil signál, takže se vlastně neví vůbec nic. Po včerejším odložení startu vinou špatného počasí a také nákladní lodi v oblasti plánovaného dopadu trosek dnes pokusná raketa opravdu odstartovala, nicméně poslední obraz ukazuje, jak se při rozdělení horní půle "odlomila", zamířila dozadu a možná rozbila i celý první stupeň, protože veškeré signály z něj se okamžitě odmlčely a zatím nebyl nalezen. Inu uvidíme, jestli šlo o velkou premiéru, nebo velký propadák v režiji NASA.

Biopaliva jsou fuj

2009-10-27T00:01:00.000-07:00

Tak by se dal ve zkratce shrnout průzkum ekologičnosti používání biopaliv. Přeměňovat na naftu jedlé oleje, či pálit alkohol z kukuřice není tak eko, jak by se to mohlo zdát. Pravda, většinu problémů si působí člověk sám. Původní myšlenka, že se prostě osejí pole nechávaná ležet ladem a z jejich produktů se vyrobí tekutina k nalití do nadrží vzala zhup. Pod hláškami o ekologii nakupují ropné společnosti miliony tun olejů a obilí, kukuřice, rýže, vše co je jim třetí svět ochotný dodat a prodat. A nedost na tom, že se tam pak kácí tisíce kilometrů lesů kvůli vybudování nových polí a plantáží, ale ještě tyto produkty vozí tisíce kilometrů do rafinérií nebo lihovarů a pak z nich vyrobená paliva zase jinam, běžně opět přes půl zeměkoule. Což už není eko, ale šaškárna. jedině snad, že havárie tankeru vozícího olej nezpůsobí takový průšvih, jako havárie ropného tankeru. (pokračování příště)

Eko

2008-02-01T06:47:00.000-08:00

Poslední dobou je v módě vypadat zeleně. Respektive snad každá společnost se musí přetvařovat, že vyrábí ekologicky, zajišťuje recyklaci svých starých výrobků atd. Jenže jak je to doopravdy? Přestaly se do řek vypouštět jedy? Nu je jich trochu méně. Zpětný odběr ekologicky problémových výrobků? Ano, existuje. Ale to přeci neplatí výrobce, alébržto my sami. Je to prostě další přirážka k ceně. využívání energie z obnovitelných zdrojů? Nu proč ne, ale problém je, že ta je často energeticky nevýhodná, leckdy je nutné využít stejné ne li větší množství jiné energie na její získání. Například pěstování kukuřice na výrobu biolihu. Pokud se pomine, že je drastické používat potraviny k průmyslové výrobě v okamžiku kdy deně umírají tisíce obyvatel třetího světa hlady, tak pole je nutné pohnojit (k výrobě hnojiva a jeho dopravě k zemědělcci je použito hodně energie) obdělat, sklidit (traktorem, kdo si myslí že traktor nespotřebuje žádnou naftu?) následně odvézt do lihovaru a vydestilování lihu je také náročné na energii. Výsledek? Pokud jsou podmínky optimální, tak se získá o několik procent více energie než bylo do celého procesu vloženo. Většinou nula od nuly pojde. Pravda, toto má řešení. Nedávno byla v US vivinuta GM kukuřice, která je sladká celá. Tudiž by se z ní za stejných nákladů získalo několikanásobně více lihu. Ano, Pak bude mít tato operace smysl. Do doby nežli se taková rostlina stane běžnou je výroba biolihu nesmysl. Ostatně o nic lépe na tom nejsou ani "ekologické" nákupní tašky poslední dobou se vyskytující v různých obchodních řetězcích. Ty z přírodních vláken (juta a podobně) se dováží ze vzdálenosti tisíc (spíše desetitisíc) kilometrů, což kupodivu stojí nějakou naftu. A ty z bioplastu? Inu, i tam je problém v pěstování brambor jež se používají jako zdroj škrobu. Na druhou stranu i brambory již mají svou GM modifikaci pro průmyslové využití, jen opět potrvá než se rozšíří. Dále mají stoupající oblibu (nejen pro soukromé účely, ale i v průmyslovém měřítku) fotovoltaické panely. Bohužel, i tam je to s účiností mizerné, značná část panelů za svou existenci nevyprodukuje ani tolik elektřiny, kolik bylo použito k jejich výrobě. Další oblíbenou "eko" pomůckou jsou větrné elektrárny. Pokud se pomine fakt, že ty jsou závislé na větru, leckdy se jejich výkon mění i v průběhu několika minut mezi maximálním a nulou a tak působí ohromné problémy, tak ani ty nejsou ideální. Bohužel, liduprázdných hor, kde by mohla stát farma větrníků a nikoho neobtěžovala není mnoho. Ostatně, jelikož je přenos elektřiny ztrátový, tak dodávat takto v pustině vyrobenou elektřinu někam do civilizace také není snadné. Ekoreklama: kupte si nový spotřebič, co má třídu el účinnosti A. Super, proč ne. Ale jen pokud ten starý dosloužil. Třeba u takové lednice, která běží nonstop je rozdíl mezi starou a novou třeba i kilowatt deně. Člověk sice za několik let cenu nové ušetří na ceně uspořené elektřiny, ale pokud ta původní nebyla opravdu stará, tak to přírodě moc nepomůže. Jedině tak zisku výrobce. Ono jaksi tu novou také někdo musel vyrobit, a ta výroba nebyla z energetického hlediska zadarmo. Ostatně i likvidace té staré není snadná. Prostě, faktem je, že se mnoho různých věcí tváří eko, ale v praxi to není žádný zázrak.

Nové baterie

2008-01-08T04:07:00.000-08:00

Firma jménem bostom power se rozhodla přepracovat celý trh s bateriemi. Předělali totiž klasické Lithium Iontové články na něco úplně nového. A přitom nejde o využití jiných materiálů, ale o pouhou změnu vnitřního uspořádání. A co že přinese? Nu například skoro dvojnásobnou kapacitu, umí prostě uskladnit více šťávy ve stejném objemu (a asi i váze) jako předcházející baterie. Krom toho se dají velice rychle nabíjet, 80% nabití dosáhnou již za půlhodinu a ještě navíc netrpí neduhen současných baterií, neztrácejí kapacitu stářím. (Tedy asi trochu ztrácí, ale mnohem mnohem pomaleji.) Na druhou stranu mají tyto nové baterie zatím trpí nedostatečnou stabilitou, jsou trochu výbušné. Ale pokud se tento problém podaří vyřešit (a že pokud se výzkum něčím opravdu zabývá tak je prakticky jisté, že se to nějak vyřeší) tak půjde o ideální napájení pro mobilní zařízení. Ostatně: tam kde současný úsporný notebook nabízí provozní dobu nad 5 hodin tak by po nasazení ještě nepatrně úspornějšího procesoru a SSD disku bylo s touto novou baterií bez problému možné garantovat dobu práce 10 hodin. Případně Mp3 přehrávač co vydrží 24 hodin? Mobil který na jedno nabití vydrží 20 dní, ale ne pohotovostní doby, bez telefonování. 20 dní plného provozu. A baterie jež v něm je vydrží několik let bez znatelného zmenšování kapacity. Zní to opravdu krásně že? Jestli se podaří vyřešit ten problém se stabilitou, tak firmě Bostom Power předpovídám zářivou budoucnost a miliardy na kontě.

LuckyCam, foťák na hvězdy?

2007-09-24T10:19:00.000-07:00

Nedávno se objevila zprávička, že přístroj zvaný LuckyCam vyvinutý vědci z univerzit v Cambridge a California Institute of Technology dokáže udělat lepší fotky hvězdného nebe, nežli sám veliký Hubble teleskop za miliony dolarů. Nicméně dodatečně se ukázalo, že setým vědců nechal strhnout k bombastickým prohlášením, a výsledky no, ne že neodpovídají, ale zpráva je lehce nepřesná. Přístroj sice funguje, ale je potřeba ho použít na teleskopu s adaptivní optikou a patřičně velkém. A navíc je nutné dlouhou dobu fotit stejné místo na obloze, přičemž mnoho jednotlivých fotografií se okamžitě vyhazuje jako nepoužitelné. Zkrátka, celý přístroj je sice bezesporu užitečný, ale ne tak fantastickým zázrakem, jak byl původně prezentován. Nicméně, jde bezesporu o výborný nápad, jak získat kvalitní fotografie oblohy.. Předpokládám, že stejný postup aplikovaný na teleskopu ve vesmíru by dodal opravdu vynikající výsledky.

O létání do vesmíru

2007-09-11T18:07:00.001-07:00

Server technet.cz začal uveřejňovat velice zajímavý seriál o dobývání vesmíru. Tedy, ne že yb se veškeré informace, fotky atd nedaly sehnat i jinde, ale tady jsou pěkně pohromadě, doplněné komentářem. Dnes se mluví o vesmírných pokrocích, nicméně faktem zůstává, že původní využití raketové techniky bylo výhradně k bojovým účelům. Již první rakety známé ze staré číny (železné šípy plněné střelným prachem, vystřelované z "raketnic" (košů) po několika desítkách měly pochopitelně vojenský význam. Na druhou stranu, číňané také používali prakticky stejné rakety k vynášení náloží barevného ohnmě na nebesa. Dnes je mnoho raket teoreticky určeno k vynášení předmětů, jež nejsou přímo oficiálně vojenské do vesmíru. Ano, oficiálně, protože prakticky cokoliv co je na oběžné dráze a disponuje kamerami, radary a vysílačkou se dá použít pro voejnské účely. Američané již dávno používají systém navigace gps k navédění střel a vedení jendotek na bojišti, a ostatně i ta nejnevinější meteorologická družice se dá zneužít. (Sledování počasí. Nad nepřátelským stanovištěm bude bouře, když tam vtrhne oddíl comandos vyvraždí je do poledního atd.) Na druhou stranu je fakt, že nejen v současnosti (chybějcí majetek NASA v ceně miliard) ale i v minulosti provázely celý obor pěkné trapasy, přehmaty, špionáž, týmy pracovaly na jiných projektech, než měli oficiálně schválené, rakety startovaly podle potřeby politiků předvést v určité datum svou dominanci, i když nebyly hotové a podobně. Rozhodně stojí za to zabrousit na technet a články si přečíst.

Tajemství rostlin na kyselé půdě

2007-08-28T13:29:00.000-07:00

Rostlinstav co je schopné růst na kyselých půdách není mnoho. Krom různých řas a mechů, je tyto oblasti schopný využívat a prosperovat tam například čirok dvoubarevný. Toho si všimli vědci a pokusili se zjistit, jak že to dělá. Ono totiž kyselých půd, jež nuceně laží ladem je značné množství, a možnost osadit je nějakou kulturní plodinou by pochopitelně znamenala značné plus. Podle nature genetics se tímto výzkumem zabývali vědci z Cornellovy univerzity (USA) a dosáhli pozoruhodného pokroku. Rostlinám totiž v růstu na kyselých půdách brání ionty hliníku a právě na ty má zmiňovaný čirok velice důmyslný blokovací mechanismus, jež je nepropustí kořeny. A vědecký tým nejenže zjistil, který gen je za to zodpovědný, ale povedlo se mu jej přidat i do jiných rostlin, které pak také prosperovaly na nedobré, kyselé půdě. Konkrétně, povedlo se udělat pšenici, jež na takovém poli v pohodě roste. Nu, řekl bych, že toto je mnohem cenější objev, nežli rostliny, jež snášejí herbicidy. Přijde mi, že možnosti využít k pěstování obilí (a kdo ví do jakých ještě rostlin by se dal tento gen bez problémů přidat) na milionech hektarů doposud velmi problematických půd by mohlo jednak výrazně pomoci hladovějícím v chudých oblastech světa a jednak k pěstování surovim pro zpracování na biopaliva. Ono je rozdíl, jestli se na poli urodí ze stejné setby dvojnásobná úroda, že? A snad ani ekologové nebudou tentokrát moci nic namítat, vždyť jde doslova o vylepšení přírodního produktu (rostliny) pro zelené účely. (pravda, osobně se mi nelíbí představa pěstování podobného geneticky upraveného organismu v místech, kde vyroste dostatek normální potravy, nicméně ty tisíce tun boilihu, co by se daly vyprodukovat z doposud prakticky neobdělávaných půd. Mimochodem, před pár dny se objevila zprávička, že jiní šikulové udělali brambory, jejichž škrob je mnohem výhodněji využitelný pro průmyslové účely, protože tolik nehoustne. Dát tyto dvě věci dohromady, tak je na světě zdroj biolihu a oleje, pravděpodobně naprosto srovnatelný s ropou. A koneckonců, to je to po čem ekologisté volají ne? Využívání obnovitelných zdrojů na maximum..

NASA udělalo audit

2007-07-30T08:13:00.000-07:00

A ukázalo se, že má nedostatků jak máku. Tedy, hospodaření NASA, ne ten audit. A sice, tato mamutí organizace zkoumající vesmír zachází s majetkem (a nejen jím) zančně laxně. Například vypylnulo na světlo, že posádky kolikrát startovaly pod vlivem alkoholu. A ne jen jedné skleničky na kuráž, ale po katastrofách, když se opravdu báli, tak opravdu ožralí na mol. Koneckonců, podobné zprávy nedávno ruply i na ruské kosmonauty. Že nejenže startovali ožralí jak prasata, ale chlastali běžně po celou dobu pobytu na oběžné dráze, a schovávali flašky s kořalkou za obložením kabiny. Ale nejen opilí astronauté jsou trapasem NASA. Za deset let se jim totiž poztrácelo vybavení za 94 milionů dolarů (2,1 miliardy KČ) A pochopitelně, že nikdo neví jak. Zdůvodnění jsou i docela kuriózní. Například, že počítač byl bez změnění údaje o umístění odvezen na ISS, a po poruše vyhozen ze stanice jako odpad. Což je pochopitelně nesmysl, určitě by nikdo při té ceně netéhl na ISS těžkou pozemskou bednu.. ale papír jak se říká, unese všechno..

Vodík z rozkladu škrobu

2007-05-25T09:37:00.000-07:00

Percival Zhang z Virginiatech v Blacksburgu a jeho tým vědců odhalili něco přímo revlučního. Při pokusech se směsemi enzymů, jež se v přírodě nikdy nevyskytnou pohromadě se jim povedlo natrefit na směsku, jež rozkládá škrob na vodík a co2. A to značně účině, protože z každé molekuly glukózy vzniklé rozkladem škroby vzniká rovných 12 molekul vodíku. Navíc je celý proces údajně velmi levný, produkce kg vodíku vyjhde asi na dva americké dolary. (Na kolik by asi vyšla při masové produkci, kdy je všechno levnější?) Celkově to vypadá velmi zajímavě, hlavně ve spojení s objevem nové GMO kukuřice, jež obsahuje sacharidy v celé rostlině, nejen v klasu. A navíc nejde o žádné znečišťování emisemi, protože veškerý uvolněný CO2 předtím spotřebovala rostlina poskytující škrob k růstu. Velice zajímavé, ve spojení s vodíkovými články produkujícími el proud mě napadá velice jednoduché zásobování elektřinou objektů vzdálených od civilizace. Zaručeně by bylo jednodušší dovézt pár litrů enzymů (jež vystačí na pár let) a na místě posbírat několik kg škrobovitých hlíz, než vozit stovky litrů nafty pro agregát.

Zrádná ekologie

2007-05-06T15:12:00.000-07:00

Všichni budeme žít zeleně, do aut budeme lít biopalivo, a zamě si oddychne. Ani náhodou, jako u všeho, i ta ekologie a vše BIO má své problémy. A ty se již ukazují. V první řadě jde o neskutečné zdražování potravin v chudých státech, odkud nakupují státy bohaté suroviny pro výrobu biopaliv. Konkrétně v Mexiku se zdražila kukuřice již o 60%, protože jí nakupují američané ve velkém (a i když se zdraží ještě několikrát více, stále pro ně bude levná) a nechávají ji kvasit na líh. Jenže co mají jíst chudí mexičané? pro ty je to doslova pohroma. A ještě horší je to v oblasti asijských ostrovních států, kde místní čistí pole vypalováním. Po několik let tam pak poroste "čisté" palivo, ale co za svinstvo vyprodukují ty tisíce km2 vypálených lesů? to už by snad byla rozumnější ta ropa. A počítal bych ještě s jedním efektem: Podobně jako v africe, kde mají státy pěstující ovoce a květiny pro evropu drastický nedostatek vody. Místní mají žízeň, protože spadlé vláha je zadržována, aby zavlažila pole. Pole, na kterých vzrostlá úroda následně směřuje pryč. Obával bych se, aby totéž nenastalo v místech kde se bude intenzivně pěstovat plodina vhodná pro nakrmení spalovacích motorů. Ať již půjde o plodiny olejnaté, nebo zakvasitelné na alkohol, málokdo si uvědomí kolik vody se spotřebuje k vypěstování třeba právě kukuřice, z níž se následně vypálí litr lihu. A odjede ze země někam pryč. Aby takto nevznikly nové pouště.. Prostě, jako všechno: ekologii výrazně ano, ale s rozumem.

Lhaní na netu

2007-04-03T17:50:00.000-07:00

Podle výzkumu, jež uskutečnili lidé z Masarykovy univerzity v Brně (podporovanémho ministerstvem školství) ohledně pravdivostí informací jež o sobě lidé na internetu podávají, lže asi 18% uživatelů. Hm, docela by mě zajímalo, jak k tomuto číslu došli? Vždyť kdo zaručí, že ten kdo na internetu lže jim řekl správné údaje a naopak? A vůbec, komu je co do toho, kolik je vám let, a jak se jmenujete?

Zachrání nás biomasa?

2007-03-31T14:41:00.000-07:00

Přesněji energie z ní vyráběná? Asi ne tak docela, ale v okamžiku, kdy je zemědělských produktů takový přebytek, že jsou vypláceny dotace za každé neobdělané pole, by nepochybně nebylo na škodu zamyslet se nad nějakým jiným využitím dotyčných ploch. Například osetí nějakým druhem vhodným k lisování a následném spalování jako peletky či brikety. (Mimochodem, k tomuto je velmi vhodnou a nenáročnou plodinou technické konopí. A minimální spotřebou živin vyrůstají rostliny s dřevitými stonky do značné výšky. A k jejich zpracování stačí posekat a lisovat do forem. Prostřídávané třeba rok co rok s řepkou. semena lisovat na olej (bionaftu) zbylou řepku by myslím lis na technické konopí také zvládl. Nebo to nelisovat, ale nechávat spolu s odpady vyhnít na metan. Zbylá hmota je výborným hnojivem, a spalováním metanu se snadno získává teplo a elektřina rovnou použitelná do místní sítě.) Jenomže produkce energie není vše, ono je potřeba také šetřit. Nízkoenergetické domy, které šetří i více jak 50% spotřeby jakéhokoliv typu energie jsou vlastně mnohem užitečnější než jakýkoliv energetický zdroj, ať již obnovitelný, nebo neobnovitelný. A v tom to je, nejen hledat nové zdroje, ale také přemýšlet, jak šetřit ty staré.

Krmte zvířátka antibiotiky

2007-03-26T20:38:00.000-07:00

A ona vám pěkně porostou a nebudou se jich chytat nemoce. Jenže jako se vším, ono to není až tak růžové. Na krásném (a zdravém), preventivně antibiotiky nacpávaném zvířectvu totiž některé bakterie přežívají. A nejen to, ony si vcelku pochopitelně vyvinou rezistenci na antibiotika. A nejen to, ony se pak dotyčné rezistentní kmeny bakterií šíří.. Z domácího zvířectva na divoké, na lidi, kamkoliv. A výsledek? Například bakterie moru, jež tuto rezistenci převzala. Pravda, zatím byla registrována pouze v africe, ale až se jednou rozšíří do civilizovanějších oblastí, tak nastane pořádný problém. Nový (staronový) mor totiž odolává většině léků, jež jsou na tuto nemoc používány. Nu, zdá se, že velkochovy nejenže zvířata stresují či přímo mučí, ale představují i zdravotní riziko pro celé lidstvo. Že by nastával čas, kdy se chov zvířat vrátí zpět do přirozenějšího prostředí, než jsou drůbežárny a prasečáky?

Drahé výzkumy

2007-03-24T09:57:00.000-07:00

Zamysleli jste se někdy nad tím, co vzešlo z různých výzkumů za miliardy? A to leckdy ne jako hlavní produkt, ale čistě vedlejší náhodný objev? Jako například jeden z projektů v USA, výzkum materiálů předcházející letům do vesmíru zcela náhodně vyprodukoval látku která má dnes opravdu masové využití. Teflon. Nemluvě už například o různých extrémně pevných a lehkých vláknech, jako je třeba kevlar. Nebo superpevná folie mylar. Z mnoha složitých výzkumů organické chemie vzešly třeba drogy, ale také léky. Leckdy někdo dotyčný výzkum přeruší, výsledky si nechá patentovat, a užitek je z nich třeba až za mnoho let. A nebo se opravdu ukáže, že jde o slepou uličku. Ale při kritice, kolik milionů či miliard stojí laboratoře, je potřeba mít na mysli, že třeba genetici nezkoušejí jen napodobovat Jurský Park, ale také zkoumají třeba vznik rakoviny. A to leckdy v té stejné laboratoři. A to samé platí i třeba u takového svinstva, jako jsou bojové látky. LEckdy se při jejich výzkumu dá přijít na protilátku, fungující i na mnohé jiné.

Uhlíkový tranzistor

2007-03-09T22:00:00.000-08:00

Tranzistory jsou základem prakticky veškeré současné elektroniky, nenajdete spotřebič ve kterém by nebyly. Na mnoha místech je přitom velikost jednotlivého tranzistoru vcelku nepodstatná. Třeba u takové televize, kde má čip dekódující vysílání velikost asi 1.5x1,5 cm. Jeho zmenšování nemá (krom úspory materiálu) žádný smysl. Zato u zařízení mobilních to smysl má. Nejde o váhu samotných čipů, ale o výkon a hlavně o jejich napájení, baterie jsou atále tím nejtěžším v celém zařízení. Nu a pak jsou zde počítače, u těch má velikost jednotlivých tranzistorů obrovský význam, protože určuje, kolik se jich na čip vejde, jak rychlé budou a v neposlední řadě jde i o tu spotřebu elektřiny (při provozu) a drahého, extra čistého křemíku při výrobě. A tak se již dlouhá léta hledají nové výrobní postupy a zkoušejí se i různé materiály, jež na první pohled nemají s klasickými polovodiči nic společného. Již dva roky na tomto výzkumu pracuje i Andre Geim s týmem vědců na University of Manchester. Ti se vydali velmi netradiční cestou a zkoumají elektrické vlastnosti uhlíku, přesněji uhlíkových nanotrubiček. Tato uskupení uhlíkových atomů totiž nejenže jsou neskutečně pevná a odolná, ale ukazuje se, že mají i jiné neobvyklé vlastnosti. Například to, že se normálně nevodivý uhlík mění v polovodič. Materiál v němž se toto děje nazvali vědci grafén (graphene) a údajně jsou v něm schopni vytvořit tranzistor o rozměru 50x1 atom. (Mimochodem, to je opravdu mnohem, mnohem menší než současné tranzistory, kde i při nejmenší možné miniaturizaci má tranzistorový přechod šířku tisíců atomů křemíku.) Tyto měly zpočátku tak obrovské úniky proudu, že byly prakticky nepoužitelné, ale nyní tým publikoval zprávu, že se jim problém podařilo vyřešit, a dopracovat tranzistory z uhlíku do použitelného stavu. Nicméně, nežli se z takovýchto tranzistorů vytvoří celý čip potrvá ještě dlouho. Problém je s řezáním a případně přemísťováním materiálu o rozměrech pouhých atomů. Ale kdo ví, jak tomu bude za deset či patnáct let? Kombinace uhlíkových tranzistorů a vodičů taktéž nanovelikosti (pro změnu objev laboratoří firmy HP) by mělo přinést mnohonásobné zmenšení objemu celého čipu, a následně tak zvýšit výkon taktéž mnohonásobně. Vše to bude chtít ještě mnoho výzkumu, ale celkově tyto technologie vypadají velice slibně.

Nové možnosti pohonu aut, aneb já chci pod kapotou reaktor

2007-03-07T22:47:00.000-08:00

Již dlouhou dobu se hovoří, o potřebě nahradit u pohonu automobilů fosilní paliva něčím jiným. Nicméně, situace by se dala popsat slovy: skutek utek. Jediné co se doopravdy stalo alternativním pohonem je propan-butan, který se však dělá také z ropy, takže skutečná úspora fosilního paliva nikde. Jedině snad, že se lépe spaluje, a tak obohacuje ovzduší menším množstvím hnusu. Hybridní pohony se začínají objevovat, nicméně je jich doslova jako šafránu. A skutečně ekologický vodíkový pohon je k vidění jedině na výstavě. Proč to? Vždyť jakmile je jednou motor hotový, tak se dá montovat do aut, a stačilo by jen přesvědčit několik čerpacíh stanic, aby vedle lpg cisterny postavili druhou s vodíkem. Pro zavedenou pumpu by to byla minimální investice a jistý zisk do budoucna. Nu a budoucí možnosti? Já chci supersport na fůzní reaktor. Startování (žhavení) se může provádět odpálením tabletky uranu stlačené magnetickým polem, to dodá potřebné miliony stupňů, váha autíčka sto tun nebude vadit, alespoň bude dobře sedět na silnici. Nu a jaký pěkný kráter vznikne po havárce, to už mi vadit nebude.

Geotermál

2007-03-05T01:53:00.000-08:00

Již před nějakou dobou proběhla zpráva, že město Litoměřice hodlá investovat do výstavby geotermálního zdroje energie. (Jak jsem z toho pochopil, tak se má jednat o geotermální elektrárnu, plus následné využití odpadní teplé vody pro vytápění mnoha domů) Nyní probíhá na zamýšleném místě stavby zkušební vrt, a zdá se, že vše vypadá více než slibně. Na základě teploty 43.5 celsia v hloubce 1250 metrů odhadují odborníci, že v hloubce, kterou je zamýšleno dosáhnout (5 km) by měla být teplota okolo 200 celsia, což je více než dostatečné. Bohužel se mi nikde nepodařilo najít technická data plánované elektrárny, tj kolik elektřiny a kolik odpadního tepla by měla produkovat, jen že cena by měla být asi 1,1 miliardy kč, což je vlastně na elektrárnu dosti málo. Nu, ale je jen dobře, že někdo přemýšlí nad rozumným využitím i jiných zdrojů, nežli je uhlí, nebo nespolehlivý vítr či sluneční záření. Bylo by jen logické předpokládat, že jestli bude projekt Litoměřickým vycházet jak má, tak bude nepochybně následován i dalšími. Míst kde by se dalo vybudovat podobné zařízení je totiž po čechách mnohem více. Ono by koneckonců mělo smysl využívat i teploty mnohem nižší, nežli je oněch zmiňovaných 200C, příkladem je Děčín, kde využívají přirozeně vyvěrající vodu o teplotě 30C. Pomocí teplených čerpadel se ohřívá na teplotu vhodnou k vytápění domů, ušetří se tisíce tun uhlí použité k topení. A tam už nejde jen o ekonomickou výhodnost, (geotermální zdroj by měl vydržet víceméně navždy, takže jakmile jsou vrty, tak není potřeba investovat ani korunu) ale i o ušetřené plíce lidí všude kolem, zrovna v severních čechách má vzduch takovou kvalitu, že jakékoliv zlepšení je zázrak. Zkrátka, geotermální energie je sice pouze lokální záležitostí, ale pokud by byly důsledně vyhledány a využity všechny vhodné zdroje, tak by to přineslo značné výhody všem. A rozhodně za menší cenu než celý slavný Temelín.

Ps: nakonec údaje našel. předpokládaný výkon je 4 MW elektřiny a asi 50MW tepla.

NASA má otlučený raketoplán

2007-03-02T18:23:00.000-08:00

Docela kuriozní situace nastala v Americe, kde se připravuje k odletu raketoplán Atlantis, s nákladen dílů k pokračující stavbě ISS. Důkladná bouře s krupobitím mu totiž přímo na startovací rampě otloukla nádrž natolik, že se musí vrátit zpět do montážní budovy k opravě. (Mimochodem, na fotkách ty kroupy vypadají velké minimálně jak holubí vejce, to se není co divit že omlátí vše na co spadnou.) Mise původně plánovaná na 15. března se tak bude muset uskutečnit později. Jak moc později NASA zatím neurčila, každopádně je to pro ně další rána osudu, jež je pronásleduje od katastrofy raketoplánu Columbia.

Antarktida a oteplování

2007-02-26T19:07:00.000-08:00

Je globální oteplování skutečně ohromným rizikem pro všechny bytosti na této planetě, nebo jde jen o mediálního strašáka, který umožňuje aby se z veřejných financí proplácely velice drahé projekty, a ve skutečnosti tyto finance končily v kapsách zainteresovaných? To je docela důležitá otázka, a hlavně s nelehkou odpovědí. Fakt je, že se klima mění. Ovšem fakt je, že podle zjištěných archeologických i jiných náýlezů se klima mění prakticky po celou dobu existence naší planety. Způsobuje současné změny více člověk, nebo jde o důsledky naprosto přirozených jevů, které se prostě dějí celé miliony let? Člověk zajisté přispívá svou činností k nestabilitě, ale jak je to s tím globálním oteplováním? Evropa se ochlazuje, protože golfský proud mění směr. Takže tam k oteplení nějak nedochází. A nejnovější data z Antarktidy naznačují, že se i tam děje něco divného. Teplota zde totiž neroste. Což ve spojení s údaji o tom, že se spodní vrstvy oceánů dokonce ochlazují vrhá na oteplování docela zajímavý pohled. Skoro jako by bylo vše jinak, a miliardy investované do dosavadního výzkumu byly penězi doslova vyhozenými z okna.

Jak je konstruováno letadlo

2007-02-01T13:41:00.000-08:00

Konstruktérství letadel je oborem řekněme kontroverzním. Ono totiž zdaleka nejde o využití nejmodernějších technologií, tak jak si lidé představují. Ba dokonce by se dalo říct, že moderní technologie se na současných letadlech prakticky nevyskytují. A to ani při jejich návrhu. Ono totiž například ke spočítání obtékání trupu či křídla vzduchem je potřeba neskutečně drahý a výkonný počítač. A aby i ten udělal výpočet v nějaké rozumné době, tak jsou vstupní data zjednodušena, a výsledek tak značně neodpovídá. Užití aerodynamického tunelu je mnohem užitečnější. Nové materiály? Jistě, existují spousty materiálů, jež by byly letadlu k užitku. Třeba takové slitiny titanu a podobně. Jenže tyto hmoty mají oproti běžnějšímu hliníku jednu podstatnou nevýhodu. Cenu, stojí mnohonásobně víc. A tak se na letadlech používá hliník, už nějakých šedesát let. Bezpečnost konstrukce? Kdysi se počítalo s tím, že každý díl by měl vydržet alespoň troj nebo čtyřnásobek své oficiální životnosti. Dnes je to s bídou jeden a půlkrát více. Dříve platilo, že se každý poškozený díl letadla musí vyměnit okamžitě. Dnes se počítá s tím, že každé poškození má určitou maximální rychlost šíření. A tak pokud je zjištěna třeba mikroprasklina v trupu, je letadlo klidně ponecháno v provozu, protože dotyčná trhlinka se do velké opravy plánované třeba za měsíc nestihne rozšířit natolik, aby způsobila vážný problém. Náhradní díly. Ty musí na letadle dříve či později použít každý. A to je další kámen úrazu. Originální díly od původního výrobce jsou totiž obvykle docela drahé. A tak se sáhne po plagiátu. On ovšem neznačkový díl sice rozměrově odpovídá, ale kvalitou je na tom asi jako vietnamské tenisky. A nakonec třeba taková životnost celého letadla. Původně se počítalo s tím, že bude létat třeba 15 až 20 let. Jenže ono se relativně běžně používají letadla z roku 75, a to stále jako letadla osobní. A až je za dalších pár let vyřadí, tak nejspíše budou přestavěna na nákladní, a budou sloužit ještě dalších dvacet nebo třicet let. A k tomu všemu si ještě přidejte současný strach z teroristů. Sice prakticky vždy neopodstatnělý, ale nenapáchá víc škody terorista předpokládaný, nežli ten skutečný živý, s vousy a ak 74. A tak se ještě se stále divíte, že letadla padají?

Číňané údajně sestřelili satelit

2007-01-20T03:50:00.000-08:00

Alespoň se to domnívá Amerika na základě zaznamenaného startu z kosmodromu Xichang, a následného zaznamenání zničení Čínského meteorologického satelitu Feng Yun 1C. Číňané se k těmto zprávám nevyjádřili, ale pravdou je, že země schopná vyslat do vesmíru pilotovaný let nepochybně disponuje technologií schopnou dostat na 850 km vysokou oběžnou dráhu mnohem menší těleso. Ono totiž na zničení družice stačí v zásadě zásah tělesem o hmotnosti pouhých několika gramů, ovšem vyslaných na dráhu řekněme v protisměru. Ono je totiž kinetická energie gramu třeba železa nebo i jen kusu kamene docela úctyhodná, pokud se ve vztahu k likvidovanému satelitu pohybuje alespoň první kosmickou rychlostí (8 km/s) nebo i více. I nepatrný šroubek pak získává průbojnou sílu náboje vystřeleného z dlouhé odstřelovačské pušky, a satelity jsou konstruovány docela křehké, aby se daly snadno vynést na oběžnou dráhu.

Nová technologie výroby chipů

2007-01-18T02:07:00.000-08:00

A jako by nebylo technologií týkajících se počítačů v poslední době málo, tak si dáme ještě jednu. Jde o to, že společnost Helwett Packard oznámila, že se jejím výzkumníkům podařilo zvýšit za pomocí nanotechnologií hustotu součástek v jednom chipu 8 násobně. A to přitom při zachování současné velikosti tranzistoru, takže k výrobě by mělo údajně jít použít stávajících výrobních linek pouze s malou modifikací. Jde o užití tranzistorů velikých 45 nm (současná řekněme špička), ovšem propojovaných mezi sebou vodiči vytvořenými nanotechnologií, o šíři pouze 15 nm. Pokud si správně pamatuji, tak každý tranzistor má k sobě připojené tři vodiče, kolektor, emitor a bázi, takže jejich zmenšení pravděpodobně opravdu znamená ohromnou úsporu plochy. A ono se zvednutí hustoty součástek 8* zdá být hrozně moc, ale když si člověk uvědomí, že je to v třírozměrném prostoru, tak v praxi stačí, aby každá součástka (s příslušenstvím) zabírala pouze polovinu místa, a toho se nepochybně dá zmenšením vodičů okolo dosáhnout. Hm, jen tak dál, tohle vypadá opravdu zajímavě..

Dual core procesor

2007-01-16T13:30:00.000-08:00

Již několik let je nákup nového počítače záležitostí spíše prestižní než funkční. Pro uživatele jež na pc pracuje je naprosto stejné, jestli má procesor běžící na 1,5 nebo 3,5 ghz, spíše by ho měla zajímat velikost paměti a disku. Ono totiž word prostě více výkonu procesoru nepotřebuje. Jasně, je krásné pokud se spouští o několik sekund dříve, ale pokud jej pouštíte dvakrát deně, tak je to naprosto jedno. Vlastně vrcholem masírování mozku uživatelů jsou 64 bit procesory a nejnověji též procesory s více jádry. Minimálně 90% lidí, jež tyto kupují je vlastně nikdy nepoužijí, a to ani v herních počítačích, podpora více jader či procesorů je relativně minimální, jedinou výhodou je snad to, že dotyčná hra má svoje jádro procesoru opravdu jen pro sebe, nemusí se o ně dělit s dalšími programy. To je ale řečeno poctivě výhoda relativně minimální, obávám se, že používat opravdu výpočetně náročné programy a vedle toho hrát nějakou novou, na výpočty náročnou hru prostě stejně nejde dohromady. A koneckonců, co je takovým výpočetně náročným programem, jež by hře ubíral na výkonu? Přehrávání videa? Tak náročné není, a asi nejde sledovat film a hrát. Sledování tv? To by měla dělat TV karta, taktéž nahrávání něčeho z televize na disk. Lámání hesel? To a) nedělá slušný člověk, b) stejně to asi nebude nikdo soudný provozovat na domácím počítači. Renderování náročné grafiky? No teda, týká se profesionálního grafika, a pokud by ho šéf načapal jak si hraje v pracovní době, tak má vyhazov. Ale ten grafik je jeden z mála kdo opravdu dvě jádra (klidně i deset) využije. Prostě, pro naprostou většinu lidí nemá více procesorů či jader smysl. Akorát tak k chlubení: Já mam počítač s Core2 DUo, GF8800GTX a buhvíčím ještě. Pro práci by ovšem bylo daleko užitečnější mít jako procesor pomalejší jednojádro s co největší cache, Větší paměť, grafiku třebas na úrovni GF6600 (přecejen nějakou tu hru občas) a například kvalitnější monitor, ze kterého nebolí oči. To je totiž defakto na počítači nejdůležitější? Jak vypadá ten obraz, na který se díváte celý den, ne jestli po pěti vteřinách nějaké zátěže při otevírání dokumentu ve wordu má procesor zátěž 10% nebo 40%. Pokud To není permanentně 100, pak jste v pohodě. Zkrátka a dobře, dual core je geniální. Ne po stránce výkonu a technologie, ale po stránce marketingu. Přesvědčit miliony lidí k tomu, aby si koupili za těžké peníze něco co nepotřebují, nevyužijí a ještě jsou spokojeni že to mají??

FB DIMM

2007-01-12T23:09:00.000-08:00

Dovolil bych si ještě jedno doplnění včerejšího výčtu zbytečných technologií. A to FB DIMM paměti. Jako už tomu bývá, na začátku byla myšlenka, jež vypadá, logicky v pořádku. U současných pamětí je frekvence už tak vysoká, že je problém synchronizovat více čipů vedle sebe, výsledkem je to, že základní desky tvoří v prostoru mezi procesorem a pamětí šílené změti vodičů, zajišťující, aby se data dostaly do a z jednotlivých pamětí ve stejné době. Prostě při dost vysoké frekvenci je i rychlost světla limitující, a jednotlivé datové dráhy prostě musí být fyzicky stejně dlouhé. Návrh nových FB (Fully Buffered) pamětí toto řeší. Procesor komunikuje přímo jen s první pamětí v řadě, Pokud ta nemá požadovaná data k dispozici, tak se sama ptá paměti druhé, ta případně třetí atd. A tím bufferem je míněn další paměťový čip, kam se prostě ukládají naposledy žádané informace, aby se nemusely složitě hledat znovu. Z toho už plyne jeden kámen úrazu: Čím více bude pamětí v řadě, tím pomaleji se dostanou data z těch vzdálenějších k procesoru. A Jak jsem pochopil, tak není možnost ovlivňovat, která data mají mít přednost, v rychlejších (bližších pamětech). Ono totiž u paměti vlastně naprosto nezáleží na její frekvenci. Snaha mít všude co nejvíce MHZ je neblahý důsledek obchodní strategie Firmy Intel. U paměti je naprosto nepodstatné, jak rychle za sebou přijímá nebo odesílá impulzy, u paměti je důležité jediné: Za jak dlouho po požadavku na data je procesor obdrží (a poté jak rychle, kolik mb za vteřinu) případně přesně naopak, za jakou dobu (a jak rychle) jsou data poslaná do paměti zapsána. Je naprosto jedno, jestli má paměť 400 mhz a doba za kterou začne číst jsou 2 tiky, nebo jestli běží na 800 mhz a čte za 4, u zápisů je to logicky totéž. "Rychlejší" paměť se akorát kvůli vyšší frekvenci více hřeje, nic víc. A právě poměr mezi frekvencí (teoretická rychlost) a skutečnou latencí a propustností dat je u FB pamětí více než mizerný. Požadavek na data se totiž napřed odešle na Buffer, jež sídlí v centru první z pamětí. Když ten data neobsahuje, tak se ptá vlastní paměti, když ani tam data nejsou, tak bufferu paměti číslo 2, ten se ptá vlastní paměti, pak bufferu číslo 3 atd. Z toho vyplývají neskutečně vysoké časy, kdy procesor jen čeká na data a nemůže nic dělat (respektive málo). A navíc mají FB paměti ještě jednu nevýhodu: Děsně hřejí. Ono už stačí žhavý procesor, přidat k němu (problematické) paměti jež samy žhaví natolik, že vyžadují aktivní chlazení? Neříkám, že tato technologie musí být k ničemu, dokázal bych si představit že po pár letech optimalizace můžou být FB DIMM paměti naprosto běžné a rychlé, ale TEĎ nejsou.

Top 5 zbytečných technologií

2007-01-10T16:14:00.000-08:00

pojďme si uděšlat takovou malou přestávku, holédnout se za technologiemi jež se ukázaly (nebo ukazují) zcela zbytečné, nepoužitelné, vedoucí do slepé uličky a podobně.

Ageia Phys-X, přídavná karta do pc vypočítávající složité fyzikální jevy, jako jsou například deformace v místech kde na sebe dva předměty naráží, pohyby částic po výbuchu a podobně. Což o to, nápad v zásadě není špatný, ale tvůrci nedomysleli detail: Vzhledem k ceně karty s Phys-X vyjde mnohem levněji druhá grafická karta, a pokud se jen zlomeček jejího výkonu použije na tyto výpočty, tak to zvládne na jedničku.

Blu Ray a HD DVD, nové formáty optických disků. To že bude tato technologie problematickou daly firmy podílející se na jejím vývoji jasně najevo už tím, že se neshodli na společném formátu. Výsledkem jsou dva rozdílné optické disky, sice s poměrně značnou kapacitou, ale s velmi, velice problematickou možností výroby zařízení jež bude číst oboje. Ale hlavně: K čemu tyto disky budou? K distribuci filmů ve vysokém rozlišení (viz dále) a k zálohování dat. Fajn, ale ohledně toho zálohování, jakou budou mít trvanlivost? Ono už je to dost zlé u dvd, tam kde staré cdčko vydrželo několik let i za poněkud drastičtějšího uložení/neuložení tam je u DVD relativně normální, že je po dvou letech (kdy je médium v krabičce, nepoškrábané, ne na teple, ne na slunci) část dat nečitelná. Jak tomu tedy bude u média využívajícího ještě hustší zápis? Nečitelné ještě než opustí zapisovač?

HDTV a její součásti. Copak o to, vyšší rozlišení nemůže být na škodu, ale HDTV je projekt naprosto nedotažený do konce. To že různé společnosti masírují zákazníky tím, jak je jejich produkt HDTV ready je jen reklamní trik. Technologie zvaná HDTV totiž vlastně neexistuje. Jde o video o vyšším rozlišení než má DVD, které ale díky nulovému zabalení (kompresi) pouze zabírá neskutečně místa, více detailů v něm není, právě naopak.

Intel Pentium 4. Už když přišlo P4 na trh, tak mnoho lidí tušilo, že jde o slepou uličku vývoje. 2 ghz procesor totiž po stránce výkonu víceméně nestíhal teoreticky daleko slabší Pentium 3. Problémy byly na mnoha stranách, kromě potřeby velmi vysokého příkonu má P4 například mnohem pomalejší cache paměť a podobně. Nicméně P4 mělo komerční úspěch, krásný důkaz toho, že reklama prodá i řekněme ne zrovna dobrý výrobek. Po postupném zvýšení frekvence až ke 4 ghz byl nakonec i Intel nucen přiznat, že tudy cesta nevede, a prakticky celý vývoj P4 byl založen do šuplíku. Core procesory vycházejí z P3.

A na čestném prvním místě se nalézají SONY baterie. To co započalo zcela nenápadně několika shořelými notebooky (Tak co? Má to v záruce, tak se stroj vymění za jiný a zákazník bude dál spokojený.) se postupně vyvinulo v docela rozkošňoučkou aféru. Ukázalo se totiž, že SONY vyrábělo baterie se závadami jež způsobují jejich přehřátí až shoření docela dlouho. A jelikož zásobuje snad všechny výrobce notebooků, tak se tyto kvalitní baterky postupně dostaly do celého světa. Výrobci notebooků byli nuceni svolat do servisů více než deset milionů zákazníků a bezplatně jim vyměnit baterii za jinou. A pochopitelně, SONY to platí, upřímně pochybuji že v příštích řádově deseti letech najde nějaký solidní výrobce odvahu použít SONY baterie. Co se holt dá dělat, ztráta dobrého jména je mnohem horší, než jen holá ztráta zisku za patříčný počet baterií.

Vše možné

2006-12-28T18:40:00.000-08:00

Tak raketoplán nakonec naprosto bezpečně přistál ma Floridě, snad jsme mu to všichni přáli.

Australanka Jill Banfield zkoumající biofilmy (sliz) vyskytující se na stěnách důlních šachet objevila nejspíše nejmenší živočichy na světě. A to navíc živočichy hodně divné, protože prostředí v němž žijí se značně podobá vnitřku klasické baterie. (kyselina sírová, silné oxidačně redukční reakce atd.) Zkrátka potvůrky na pro každého. Sama Jill je původně v mikroskopu neobjevila, to nastalo až po objevení jejich DNA v mateřském roztoku (slizu) kde počítače našly stopy po DNA nejen těch asi 3-4 viditenlných bakterií.

Detekce min zvukem?
S velice zajímavým projektem jak odhalit v zemi zapomenuté miny přišel Robert W. Haupt. Základem celého systému je ultrazvukový paprsek o vysoké hlasitosti, ten se pár metrů od reproduktoru rozloží na dlouhé zvukové vlny. Ty pak rozibrují i předměty pod povrchem země, (miny) a to jinak než například kameny. Vibeace půdy snímá laserový paprsek. Dokonce by se jednotlivé různé typy min měly projevovat specifickými vibracemi, takže přivolaný pyrotechnik bude přesně vědět, cože je tam pod zemí zahrabáno. Nu, pravda, využití bude napřed asi přísně vojenské, ale do budoucna se využije snad i při odminování civilních oblastí.

Kde přistát?

2006-12-21T04:58:00.000-08:00

Současná mise raketoplánu Discovery má problémy již od samotného počátku, kdy bylo kvůli špatnému počasí nutné odložit start. Poté se na ISS zasekl starý solární panel a nechtěl jít složit, a atronauté tak museli den počkat a udělat si o výstup do vesmíru víc nežli bylo plánováno. Nu a nyní, kdy jim díky prodloužení mise dochází kyslík (ne palivo, jak říkali jakési zprávy, na oběžné dráze je spotřeba paliva nulová) tak ještě mají problém kde přistát. Na floridském mysu Canaveral kde je hlavní přistávací plocha má totiž být v době přistání bouřlivé počasí, a záložní dráhu v Kalifornii pro změnu problematizuje předpokládaný silný vítr. A poslední záložní plochy v Mexiku se američané bojí využít, protože při jediném přistání jež se tam uskutečnilo poškodil jemný písek raketoplán natolik, že musel na generálku. Vzhledem k tomu, že US musí dokazovat světu, že oni jsou ti nejlepší, tak přistání mimo území ameriky nepřipadá v úvahu. Nu, doufejme že to nějak zvládnou.
(Mimochodem, co se vlastně má stát se starými solárními panely ISS? Nevím jestli je hodlají stáhnout na zem, ale nebylo by rozumnější prostě na opačnou stranu stanice než jsou ty nové přidělat další nosník a použít ještě i původní? Třebas už jen jako záložní, pro případ nějakého problému? Nemluvě už o tom, že příkon x kilowattů navrch by zajisté umožnil zprovoznit nějaké další vědecké aparatury..)

Konec zakrslého delfína, komu bude chybět?

2006-12-14T13:52:00.000-08:00

Ještě před několika lety žila v nejdelší čínské řece Jang c Tiang populace asi čtyř set těchto savců. Nicméně už tehdy měla od přírody špatně vidící zvířata problémy s tím jak najít v kalných vodách potravu. Nicméně Nyní při pokusu znovu spočítat jejich stavy vydal tým vědců ošklivé prohlášení: Ani jeden. po několika měsících prohledávání řeky nenašli ani jednoho žijícího jedince, a tak se dá očekávat, že se dvacet milionů let vývoje těchto savců završilo vyhubením. Kéž by člověk také vydržel tak dlouho, ale zatím to nevypadá. K likvidaci tohoto druhu hodně pomohla čínská industrializace, a také stavba přehrady tři soutěsky, při které byla velká část vody v řece přesměrována jinam. Nu a chudáci delfíni to jaksi nerozchodili. ZAto na otázku komu budou chybět je relativně jednoduchá odpověď, asi nikomu. Jen pár vědců zapláče, ale druh jež má na celém světě za teritorium jen jednu řeku, a v ní se jich vyskytuje jen pár set kusů je opravdu nevýznamný. Jen je to škoda, protože je nevyhubila příroda, ale člověk.

Discovery nahoře

2006-12-11T15:11:00.000-08:00

Bez ohledu na to, že i před sobotním startem bylo počasí na mysu Canaveral poměrně nepříznivé (nárazový vítr) a meteorologové nedávali moc šancí na změnu, asi hodinu před startem přišlo uklidnění a Discovery nakonec provedla první noční start od katastrofy Columbie. Celkově má na oběžné dráze strávit 12 dní, během nichž se vymění posádka na stanici ISS a vyloží se nové zásoby a stavební díly. Kosmonauté mají také naplánovány dva výstupy do vloného prostoru, během nichž mají upravit elektroinstalaci stanice. Jen aby se bezpečně dostali zpátky na Zem, NASA sice tvrdí že je raketoplán naprosto bezpečný, ale to se říkalo i dříve.

Start elektrikářské mise raketoplánu Discovery odložen

2006-12-08T08:41:00.000-08:00

Podle původního plánu již měla být Discovery na oběžné dráze a připravovat se na spojení se stanicí ISS. Raketoplán má nákladový prostor plný solárních panelů a nosníků k nim. Mise má za úkol sestavit je v další zdroj energie pro stanici, připojit k již namontovaným a celkově právě hodně pracovat na rozvodech elektřiny a proto se posádce přezdívá elektrikáři. A navíc má na stanici již pobývajícího němce Thomase Reitera vystřídat američanka Sunita Lyn Williamsová. Start raketoplánu musel být odložen pro nevhodné počasí, nově je plánovám ns aobotu, tři čtvrtě na devět mistního času. Pro start jsou vhodné podmínky až do 17 prosince, takže do té doby se snad mraky rozejdou.

Svítící letadla?

2006-12-02T14:13:00.000-08:00

Jak se mohlo stát, že poslední dobou propukají skandály ohledně letadel zamořených (minimálně) radioaktivitou? Vždyť letiště nejenže disponují detektory radioaktivity, čili teoreticky není možné žádný podobný materiál dopravit do letadla tajně, ale dokonce jde o detektory opravdu citlivé, ječí například i na elektronky. (Ono pravda, zrovna elektronka která je zesilovačem proudu elektronů v tom detekčním paprsku začne svítit docela pěkně, ale to je vcelku vedlejší. Prostým faktem je, že na každém letišti prochází zavazadla radarem, ktrý by ječel v případě že by byl podobný materiál v olověném obalu, a tudíž nebyl vidět, a naopak přávě hlásič záření, který by si stěžoval pokud by bylo něco radioaktivního proneseno kolem. Tak jak je tedy možné, že byly stopy radioaktivity objeveny hned v několika letadlech? Že by oblíbený lidský faktor, který působí, že prostě někdo něco podobného přinese na letiště jiným než detekovaným vstupem, v krajním případě přehozením přes plot? Ale kdo a proč by měl na podobné akci zájem? A nebo někdo vymyslel, jak krátkodobě detetory zneškodnit?

Globální oteplení a odlesnění

2006-11-26T09:33:00.000-08:00

Na rozdíl od předpovědí odborníků se jaksi globální oteplení buď nekoná, nebo poněkud divně, průměrné teploty světových oceánů totiž klesají. A kupodivu se zdá, že tomu je podobně i s likvidací lesů celé planety. Ono totiž zatímco nejchudší státy likvidují lesy na prodej dřeva a kvůli obdělávání půdy, tak naopak ostatní lesy obnovují, a tak se to velmi vyrovnává. A nejpřekvapivější je, že kupodivu mnoho zemí zalesňuje, i přes rostoucí těžbu dřeva, takže se zdá, že ono to spolu tak moc nesouvisí. Respektive souvisí, ale je prostě potřeba za vzrostlé vytěžené stromy zasadit patřičný počet nových, a ne jako se tomu dělá v tropech, udělat na chudé půdě políčko, jež něco málo plodí pár let, a pak vymýtit další kus pralesa.

NASA asi ztratila sondu

2006-11-24T10:24:00.000-08:00

Deset let, takovou dobu fungovala sonda Mars Global Surveyor bez jdiného problému. Po dvou letech cesty k sousední planetě, po postupně čtyrech prodlouženích mise nastal problém. A to možná již definitivní. Poslední informace od sondy totiž byla o selhání motoru natáčejícího solární panely směrem ke slunci. COž znamená problém značně závažný. V takovém případě se má sonda natočit ke slunci celá, což ovšem pravděpodobně rozhodilo nasměrování antény na zem. Pravdou je, že situace ještě není zcela ztracená, NASA se ještě pokusí neodpovídající sondě vyslat nové povely prostřednictvím další sondy, Mars Reconnaissance Orbiteru, případně prostřednictvím vozítek Spirit a Oportunity přímo z povrchu Marsu. Nicméně jak to vše dopadne se teprve uvidí, možná se Global Surveyor ještě podaří nějak zprovoznit.

Solární baterie

2006-11-15T19:55:00.000-08:00

Bez ohledu na jisté slibné výsledky výzkumů jsou solární baterie relativně zastaralou a nevýkonnou technologií. Jejich účinnost není nic moc, a navíc se obvykle na výrobu spotřebuje víc energie, než jí potom za svou životnost spotřebuje. Současné solární články totiž musí být vyráběny z velmi čistých materiálů, a ty jsou právě nejen drahé, ale také na vyčištění třeba křemíku padne velké množství elektřiny. Na druhou stranu, některé objevy se jeví relativně zajímavé. Jedním z nich ej například výroba solárních článků z křemíku jež je přečištěn jen značně nahrubo. Tyto články mají mít sice jen asi poloviční účinnost než ty z čistého materiálu, ale díky mnohonásobně nižší ceně surovin by měly být opravdu levné a rentabilní. Druhou velmi zajímavou možností je objev materiálu, jež pozměňuje vlnové délky procházejícího světla tak, že by solární článek jím pokrytý mohl zpracovávat mnohem větší část slunečního záření. Z pohledu článku osvětleného klasicky přes sklíčko by mělo jít o efektivitu nad (relativních) 100%, což by také znělo dobře. A jako poslední jsem zaslechl cosi o pokusech s mini články pokrytými právě touto speciální hmotou, na které je světlo soustředěno zrcadly, tam je pak ještě výhodou prakticky nulová ztráta elektřiny na tenkých vodičích, které jsou u klasického solárního článku běžně dlouhé několik metrů. Uvidíme kam celá tato technologie povede, ale s trochou investic by se mohlo dojít k zajímavým výsledkům.

Sluneční energie

2006-11-11T04:06:00.000-08:00

Již ve starověku věděli vzdělaní lidé (kněží, matematikové, fyzici atd) že slunce poskytuje značné množství světla a taple. Tedy, toho si všiml i poslední rolník, že sluníčko hřeje, ale vzdělanec uměl například soustředit teplo do jediného místa pomocí lupy, a tam pak třeba zapálit oheň. Důsledky dopadajícího slunečního záření jsou všude kolem nás, vlastně by se dalo říct, že vše pochází ze slunce. Minimálně prakticky veškerá energie. Pokud se pominou elektrárny geotermální a přílivové, které pohání teplo země a přitažlivost měsíce, tak je jen jaderná elektrárna možností, jež nepochází e sluneční energie. Oproti tomu veškeré elektrárny vodní pohání slunce tím že odpařuje vodu z oceánů, a elektrárny tepelné spalují uhlí, zkamenělé dřevo pradávných stromů, jež ke svému růstu spotřebovaly mnoho slunečního svitu. Ovšem má to háček. koloběh vody je omezený a elektřiny z něj nelze získat o mnoho více než se již dnes získává. A spalování uhlí je problematické hned navícekrát. Znečišťuje ovzduší a navíc je ho omezené (a stále klesající) množství. Proto je shana hledat alternativní zdroje energie, jenže bohužel, zatím se daří jen střídavě. Sluneční svit se totiž na elektřinu přeměňuje relativně špatně. (pokračování příště)

Američané měli na netu plány jaderné bomby

2006-11-07T10:12:00.000-08:00

V rámci zveřejňování archiválií z Iráku se Američanům docela nepovedla kontrola. Mezi přepisy spousty neškodných (a hlavně naprosto nedůležitých) papírů totiž kdosi na net umístil i diagramy, tabulky a rovnice pocházející z Iráckého jaderného výzkumu. A to údajně v takovém stavu rozpracovanosti, že by podle nich odborník bez problémů zvládl postavit jadernou bombu, jako podle kuchařky. Texty byly sice po odhalení New York Times okamžitě zablokovány, ale do té doby si je mohl prohlédnout každý. Tudíž jestli je pravda, že Korejcům ve skutečnosti jejich pokusný jaderný výbuch nevyšel, tak nyní už je to asi trochu jinak. Ten další totiž s použitím těchto informací fungovat bude.

Tisíc dní

2006-11-02T19:36:00.000-08:00

Již po tisíc dní popojíždí a fungují na Marsu dvě pozemská vozítka. Pravda, sice nepojíždí příliš závratnou rychlostí, ale na robotky s původně plánovanou životností 3 měsíce to vůbec není špatné. Obě vozidla za tuto dobu nejenže dodala obrovské množství fotografií, ale také sama o sobě demonstrují to, že podmínky na povrchu rudé palnety jsou jiné, než se očekávalo. Jakési záhadné jevy totiž poměrně pravidelně smetají prach z jejich solárních panelů, jen díky tomu vozítka zatím fungují. Plánovaná životnost 90 dní totiž jaksi nemá nic společného s opotřebováním materiálů, ale s očekávanou dobou za jakou zasviní marsovský prach solární panely natolik, že nebudou schopné dodávat dostatek energie. Pokud pomineme představy marťana s prachovkou, tak je jisté, že se na vozítkách buď musí srážet něco jako rosa, co panely oplachuje, nebo se musí měnit místní magnetická pole, takže je prach odpuzován, nebo prostě něco. Každopádně když vozítko nazvané Spirit dojelo k místním kopcům, nalezlo na jejich úpatí stopy eroze, jaké zanechává proudící voda, čili je relativně pravděpodobné, že čištění solárních panelů může mít opravdu na svědomí srážející se (a stékající) vodní pára. Po západu slunce se totiž zajisté kovová konstrukce ochladí daleko rychleji než okolní terén, a tak se dá čekat, že by se na ní pára srážela. Každopádně je ale jisté, že zrovna tato výprava na sousední planetu se NASA mimořádně vydařila. Nu pravda, po předchozí ostudě. Minulé sondy jaksi nepřistály ideálně, protože díky vzájemnému nedorozumění konstruktérů byly části plánů uvedeny v palcích a části v centimetrech. (Hm, nebo to bylo o rychlosti sestupu do atmosféry a výšce, a šlo o kilometry a míle?) Každopádně trapas v ceně x milionů dolarů.

Objevené bakterie živící se radioaktivitou

2006-10-24T22:26:00.000-07:00

Bakterie se nacházejí prakticky všude, jak na povrchu země, tak i ve vesmíru byly objeveny jejich kmeny. Ale tentokrát se vědcům z Indiana Univerzity podařil opravdu vyjímečný kousek. ve vodě vtékající do zlatého dolu u Johanesburgu, v hloubce 2.8 km pod povrchem země objevili bakterie živící se způsobem naprosto unikátním. Tyto bakterie se totiž živí sirany a vodíkem, vznikajícím rozkladem vody radioaktivním zářením. Tedy vlastně používají radioaktivitu stejně jako povrchové organismy světlo slunce. Opravdu neskutečné v jakém prostředí existuje život, a dokonce jej v tomto případě přímo vyžaduje.

Voda?

2006-10-18T03:29:00.000-07:00

Jak je to s vodou? kdysi odborníci předpokládali, že nastanou boje o vodní zdroje. Celá série filmů o šíleném maxovi ukazuje, jak se lidé kvůli vodě vybíjejí. A co se děje v reálu? Kupodivu skoro nic, naprosté většina míst s nedostatkem vody, a navíc se zdrojem umístěným někde v problémové oblasti je v klidu. Státy se Raději nějak dohodnou.. (Pak sice dohodu neplní, vzájemně si na sebe stěžují atd.. ale ozbrojené střety si odpustí.) Podle článečku na serveru OSEL.CZ je opravdová válka o vodu nepravděpodobná. Dodal bych jen: Zatím. Jestliže se podaří některé vodní zdroje znečistit do nepoužitelna, tak k problémům dojde. Minimálně už se pobijí miliony běženců ze suchých oblastí s obyvateli kteří na suchu nebudou.

Co přináší saturnův stín?

2006-10-14T01:42:00.000-07:00

Sonda Cassini měla 15.9. jedinečnou příležitost k fotografování saturnu z oblasti doposud neprozkoumané, z oblasti jeho vlastního stínu. A ejhle, když přestaly sluneční paprsky zaclánět (slunce má sice v tak veliké vzdálenosti od něj mnohem menší svítivost, ale stejně je nejjasnějším zdrojem světla na obloze, jež svým světlem znemožňuje vidět slabě zářící jevy..) objevily se další prstence. Ty se podle vědců skládají z částeček ledu tak miniaturních a tak vzdálených od sebe, že byly doposud považovány za pouhý kosmický prach (respektive nikdo si jich vůbec nevšiml). Odrážejí totiž tak málo světla, že je normálně není vůbec vidět, slunce je přesvítí. Zato na fotografiích ze stínu se objevily jako překrásná mlžná krajka. Tak by mě zjímalo, jestli jsou podobné prstence také okolo Neptunu, bylo by to ale relativně logické.

Nobelovy ceny

2006-10-10T04:22:00.000-07:00

O odkazu Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu, jsou každým rokem komisí vybíráni vědci (vynázezci) jež přinesli významné objevy. Těm je vyplacena jistá finanční suma, původně zamýšlená jako podpora jejich výzkumu. Dnes však již jde převážně o záležitost prestiže, držitel Nobelovy ceny asi nebude mít o granty nouzi. Horší ale je, že narozdíl od svého původního určení, nejde již dnes o záležitost čistě vědeckou a vynálezeckou, ale také o politickou vhodnost. Jaksi bez ohledu an jejich význam se občané nevhodných zemí ceny pravděpodobně nedočkají. Jen by mě zajímalo, co by na to řekl sám Nobel, který vynalézal dynamit ve snaze pomoci horníkům, ulehčit jim práci a zbavit je nutnosti pracovat s velice nebezpečným nitroglycerinem. Již on sám se zhrozil, když viděl jak je jeho vynález zneužíván k vojenským účelům.

Poletí první vesmírná turistka

2006-09-17T04:36:00.000-07:00

Brzy ráno v pondělí má odstartovat ruská raketa vezoucí na vesmírnou stanici ISS kromě zásob a dvou profesionálních kosmonautů i první vesmírnou turistku světa. Za 20 milionů dolarů si výlet do vzduchoprázdna dopřeje Anousheh Ansariová, Iráčanka emigrovavší do USA. Proto bude mít na skafandru jako identifikaci země původu (vlajku) jak vlajku USA, tak i Iráku. Prý si chce ve vesmíru udělat představu o křehkosti naší planety, a o odpovědnosti vůči ní. K tomu bych si dovolil jednu poznámku: Kdyby se opravdu hodlala chovat zodpovědně k planetě, tak si snad odpustí podobné extravagance. (Při startu rakety se spalují stovky tun paliva, obecně bez ohledu na to jakého jde o pěkně ekologický čin, nemluvě už o tom, že to bývají dost často pěkná chemická svinstva.) Na druhou stranu, vesmírný turista si nejenže za výlet zaplatí miliony dolarů, ale navíc stejně jako další kosmonauti musí projít náročnými lékařskými testy, patřičným výcvikem, a pobyt v kosmu se mu rozhodně nesestává jen ze zírání z okének. Svůj díl na různých pracích na palubě a všemožných experimentech si musí splnit každý.

Nejrychlejší lokomotiva na světě

2006-09-10T03:06:00.000-07:00

V Sobotu 2.9.2006 byl překonán více jak padesát let starý rychlostní rekord. Jednalo se o maximální rychlost vlaku, tedy spíše jen lokomotivy s připojeným vagonem, ale přecijen. Na úseku kolejí mezi Kindingem a Allersbergem na trati vedoucí z Norimberku do Ingolstadtu, kde jezdí normálně vysokorychlostní vlaky ICE rychlostí blížící se 300 km/h. Trať se pochopitelně značně liší od klasického štěrkového náspu s kolejemi, kolejnice jsou přidělané na pražcích ze železobetonu, které jsou ještě celé zalité do železobetonového lůžka, koleje se tak opravdu ani při maximálním zatížení nepohnou. Lokomotiva typu ES64U4 nazvaná Taurus (jde o sériový stroj, žádné speciální úpravy, jen pro rychlostní rekord sundali stěrače, aby je proud vzduchu neurval) zvládla po patřičném rozjezdu nabrat rychlost napřed 344 km/h, a při druhém pokusu dokonce 357 km/h. To je nejrychlejší jízda nejen elektrické, ale jakékoliv lokomotivy. Lokomotivy typu ES64U4 mají například v sousedním Rakousku táhnout vlaky rychlostí asi 230 km/h (jde o celý vlak, jednak by tam asi byla nějaká rezerva, a za druhé není možné jezdit maximální rychlostí s cestujícími..) zkrátka tentokrát se výrobce Siemens vytáhl. Jen škoda, kdyby tak české dráhy hodlaly rozhýbat alespoň některý svůj vlak na podobnou rychlost.

SMART-1 dopadne na Měsíc

2006-09-01T13:13:00.000-07:00

Sonda SMART-1 byla vypuštěna v roce 2003 jako technologický experiment. Šlo o otestování novějšího druhu iontového motoru, než který poháněj sondu Deep Space 1. Ten při vyšší spotřebě energie používá palivo mnohem efektivněji, má asi poloviční spotřebu, a navíc novější konstrukce brání erozi mřížky (na níž vytvářené elektrické pole urychluje ionty). Tah motoru odpovídal zrychlení asi 0.2mm za vteřinu, což je sice opravdu málo, ale když se toto zrychlení nechá působit dostatečně dlouho.. Za dva měsíce dosahuje hodnoty asi 1Km za vteřinu, což už málo není.. Sonda od března loňského roku obíhala měsíc po různých orbitách, (pořídila veliké množství detailních fotografií měsíce) nyní ji ale dochází palivo. A tak bylo jeho posledního zbytku použito na korekci dráhy, zajišťující, že sonda na měsíc narazí na jeho přivrácené straně, a efekty dopadu tak poskytnou další informace. Na měsíc totiž neustále dopadají meteority, ale u nich není známo složení, ani hmotnost, a tak pozorování jejich dopadu poskytuje údaje přinejlepším nejisté, zato dopad sondy, u které je známo složení, hmotnost a rychlost by měl poskytnout údaje značně přesné. Jde o složení a chování měsíční horniny při dopadu tělesa. Dopad bude pozorovatelný ze Severní Ameriky, případně Tichého Oceánu, u nás měsíc zapadá dříve.

Pálivé jídlo proti rakovině?

2006-08-02T06:56:00.000-07:00

Do nedávna panoval v lékařských kruzích názor, že pálivá jídla jen dráždí žaludek, popřípadě poškozují celý zažívací trakt. (Proč jsou ale v tom případě například thajci tak zdraví, když jedí velice ostré kari?) Nicméně ono se zád, že je to spíš přesně naopak. Před několika měsíci bylo výzkumem potvrzeno blahodárné působení kapsaicinu (pálivá látka z paprik) na prostatu. Prostě je natolik pálivý, že to poškozené buňky mepřežijí. A nyní přichází další podobný objev: Kurkumin (látka obsažená v kořeni rostliny curcuma longa l. zkrátka to pálivé v kari) prý působí značně účině na rakovinné nádory. Tedy, zpráva říká o pokusu na pěti pacientech, přičemž se výrazně zlepšïl stav 4 z nich. Nu, ono na těch přírodních látkách asi přecijen něco bude, jen je holt potřeba se je naučit znovu používat.

Letadlo na tužkové baterky

2006-07-28T01:51:00.000-07:00

Japonci musí skusit opravdu všechno, jakákoliv technika je pro ně jen základem dalšího pokusu, ale to co prováděli tentokrát zní opravdu divně. Letadlo na baterie. A k tomu normální, tužkové.. ne nějaký megastroj s tunami těžkých akumulátorů. Hned první pokus byl ovšem docela úspěšný: letoun vydržel ve vzduchu bez vteřiny rovnou minutu, a uletěl 391 metrů. Což je rozhodně víc, než kdysi první let bratří Wrightů, těm se podařilo jen 259. Na druhou stranu, ale dnes toho víme o létání mnohem víc jak oni. Každopádně by mě ale zajímalo, jestli stroj přistál z důvodu nedostatku energie, a jestli ano, tak proč. Podle mě se totiž žádný chemický článek nestihne za minutu vybít. Spíš se zoxiduje velká část povrchu vnitřních látek, a dodávka proudu poklesne řekněme na polovinu či třetinu. Jestli je to tak, tak by nejspíš stačilo do okruhu připojit desítku nových baterií.. Navíc zdaleka nejhorší na spotřebu musí být rozjezd a vzlet, samotný let bude asi spíš klouzání po vzduchu, jako u bezmotorových kluzáků. Každopádně fakta jsou docela impozantní: Letadlo vážící 54 kg nesoucí na palubě japonského studenta technologického institutu o váze 53 kg (tedy celkově 107 kg, pro ty co neumí počítat) zvládlo zvednout ze země 160 tužkových baterií Panasonic. čili to vychází přibližně 1,5 baterie na kilogram. To mi přijde jako poměrně nízké číslo, když uvážíme kolik energie musí padnout už jen na rozjezd takové hmoty. Upřímně, jen je škoda, že se většina poznatků získaných při podobných experimentech neaplikuje následně na skutečná letadla. Podobný stroj by totiž při vybavení velmi lehkým motorem jako je v sekačkách musel uletět na litr benzínu neskutečné kilometry, pravděpodobně mnohem více než ujede normální automobil.

Jak se šíří prionová onemocnění?

2006-07-25T07:57:00.000-07:00

Priony, tedy malé kousky škodlivé bílkoviny vyvolávají mnohé nepříjemné choroby, jako například Creutzfeldt-Jakobova choroba, nemoc šílených krav, syndrom chronické únavy u zvěře a podobně. To se ví, ale doposud nebylo jasné, jak se zvládá sama bílkovina šířit z jednoho hostitele na druhého. Pascal Leblanc, vedoucí týmu Francouzských vědců ale nyní podal poměrně zajímavé vysvětlení. K šíření prionů podle něj dochází ve spolupráci s retroviry, jež na sebe prostě napřed dotyčný prion navážou, a při průniku do buňky jej prostě vezmou ssebou. Jde pravděpodobně o jakési biologické maskování před imunitním systémem. Hm, musím uznat, že to zní logicky, vir tak pravděpodobně vypadá jako neškodný a pronikne lépe k cíli, zatímco později odhozený štít obsahující náhodou nebezpečné priony napáchá ještě velkou škodu.

Nové sondy pro výzkum Marsu

2006-07-19T16:14:00.000-07:00

A pravděpodobně i dalších planet navrhli vědci z MIT. Má jít o soustavu minisond, obsahujících palivový článek, kameru, komunikační zařízení a umělý sval, umožňující jim poskakovat rychlostí asi 10m za hodinu. Tyto sondičky by relativně rychle pokrýt území stovky čtverečních kilometrů. Při stejné hmotnosti jako má současné Marsovské vozítko by se jich dalo na místo dopravit tisíc, a tak nejenže by pokryly značný prostor, ale navíc by bylo možné riskovat zrtáty, a poslat některé do špatně přístupného terénu. Sondy by měly být spojené v místní počítačovou síť (žeby klasické wifi?) a přes ní vysílat svoej údaje větší sondě (použitý termín je blízko, ale není řečeno jestli an povrchu, nebo na nízké oběžné dráze) jež je dále předá zemi. No, uvidíme jak tohle dopadne.

Hlubinné záchrané plavidlo

2006-07-07T14:17:00.000-07:00

Od okamžiku vzniku první ponorky bylo jasné, že je potřeba nějaké možnost, jak v případě potřeby poškozené plavidlo a jeho posádku zachránit. U starých ponorek, schopných nabrat hloubku jen několika desítek metrů stačí ětšinou prostě vyplavat některým z poklopů, případně torpédovou rourou. Ale co s velkými ponorkami schopnými se potopit o hloubek několika set metrů, případně s palvidly havarovanými na dně v těchto hloubkách? Relativně nedávná katastrofa Ruské ponorky Kursk jasně ukazuje, že čekat a doufat, že se to nějak vyřeší samo rozhodně není dobrý nápad. A jelikož podobnými ponorkami nedisponuje pouze Rusko, ale i NATO, tak začalo před několika léty vyvíjet nový záchranný systém, jež by měl nahradit staré záchranné ponorky třídy mystic. A po několika letech se zrodilo plavidlo NSRS (NATO Submarine Rescue System) které se skládá z ponorky a průzkumného robota používaného k lokalizaci havarovaných plavidel. Ponorka NSRS je schopná provádět záchrané práce v hloubce až 600 metrů pod vodou, a současně je natolik malá, že ji lze naložit na jakoukoliv loď s alespoň 400m čtverečních místa na palubě. Což znamená, že je ji možné dopravit pomocí kombinace letadel a lodí na jakékoliv místo na světě do maximálně 72 hodin. (Hm, to ale asi stejně mezitím většina havarované posádky zemře ne?) Každopádně je to ale pokrok, už proto, že i jen sám průzkumný robot je schopen dodávat uvězněné posádce kyslík, dokud nedorazí velká loď, přimontuje na trup náhradní propust, a začne po patnácti lidech evakuovat posádku.

Suchý led jako sklo

2006-07-02T02:38:00.000-07:00

Vědcům se podařilo (vlastně zcela náhodou) zjistit, že suchý led (ledový oxid uhličitý) tvoří za mimořádně vysokého tlaku a nízké trploty nekrystalickou formu, sklo. Pravda, zatím existující pouze v laboratoři, ale už předem o sobě dávající vědět mimořádně vysokou tvrdostí materiálu. Nyní doufají nže smícháním s běžným sklem (tavený oxid křemičitý) by se mohl získat materiál mimořádně tvrdý, odolný a stabilní za normálních podmínek, tj použitelný například i jako bezpečnostní sklo. Na druhou stranu se plánuje vyzkoušet i tlaků ještě vyšších, a zjistit jestli pak CO2 nevytvoří ještě nějakou další, neznámou formu. (bohužel se mi nepovedlo zjistit kdo a kde výzkum prováděl, škoda.. Nicméně docela zajímavé téma ne? Chování běžně známých látek se při změně tlaku a teploty většinou značně liší, stačí si jen uvědomit, co udělá vody když se ochladí pod 0C.)

Veselý virus

2006-06-22T22:44:00.000-07:00

Nazvaný Sixem-A se rozesílá v mailu slibujícím prasárničky nahých fanoušků MS ve fotbale. Pravda, o prasárnu jde, ale ne tu, jakou může pornachtivý čitatel očekávat, virus se totiž pokusí vypnout antivir a firewall, a navíc se rozešle na co nejvíce adres v adresáři postiženého. A (oh jaké překvapení) je pouze pro windows. Nu, alespoň něco originálního, v té záplavě spamu a virů co chodí do schránek a nebízí viagru.

A co banány?

2006-05-15T10:28:00.000-07:00

Jakkoliv by se to mohlo zdát být nesmyslem v době kdy takzvané banánové republiky chrlí ročně miliony tun tohoto ovoce, banány jsou ohroženy vyhynutím. Jde totiž o to, že nám známé a oblíbené banánovníky napadá plíseň nazvaná sigatoka, jež je poměrně účině hubí. Problém ve vypěstování odolných odrůd spočívá hlavně v tom, že banánovníky se rozmnožují jen vegetativně, a tudíž jaksi nelze křížit květy různých rostlin. Šanci na záchranu by měly poskytnout původní divoce rostoucí banánovníky, jenže lidé (často sami pěstitelé) ohromné plochy pralesa vymýtily, a stromové kultury rostoucí tisíce let tak značně zdecimovali. Uvidíme co s tím, skoro nejrozumněji by se mi jevilo použít tentokrát GM manipulaci a prostě vytvořit banány stejné jen odolnější.

Jak chránit filmy a hudbu před kopírováním?

2006-05-07T01:26:00.000-07:00

Pirátské kopírování filmů a muziky snižuje zisky producentů, takto by se dal celý problém pojmenovat. U filmu totiž dostanou herci, režizér a spol obvykle honorář naprosto minimální ve srovnání s cenou natáčení, a u hudby je poměr snad ještě drsnější. Za cd co stojí 400 kč dostane hudebník možná 10, a spíše ani to ne. Není se pak čemu divit, že různí hudebníci protestují proti snahám nahrávacích společností ještě si zvýšit zisky zabráněním kopírování si muziky zadarmo. (mimochodem vydavatelé tímto postupem porušují české zákony, protože každý majitel originálu má právo si udělat pro vlastní potřebu kopii, aby originál neničil přehráváním) Problém však je s tím, že každý přehrávací přístroj je jiný. U některých je tak přehrávání (a kopírování) chráněných cd a dvd zcela bezproblémové, jinde nastává problém že přístroj nemůže číst originální nosič, protože jeho ochrana je příliš kvalitní.

Kdo (a čím) bude v budoucnosti létat do vesmíru? dokončení

2006-04-23T11:37:00.000-07:00

Kliper má být schopný dopravit na oběžnou dráhu 6 lidí, tedy dvakrát tolik co současný Sojuz, a navíc mít výhody v tom, že veliké části budou použitelné opakovaně. A také má díky křidélkům mít možnost manévrovat v atmosféře, narozdíl od Sojuzu, který nemúže směr letu nijak ovlivnit, a tak musí přistávat jen v neobydlených oblastech. (Protože prostě někam spadne.. a to někde jaksi nesmí být uprostřed města) Navíc značné množství součástí Kliperu je převzato z již úspěšně vyzkoušených (byť často zrušených) projektů, a tak má být Klipper nejenže k dispozici velice rychle, ale také na rozdíl od stavby zcela nového vesmírného dopravního prostedku kde by se musela každá část dlouho testovat také velmi levně. Rovněž výhodou má být možnost použití různých tepelných a tlakových štítů, v závislosti na přítomnosti (nebo nepřítomnosti) posádky a nákladu. Jediným problémem je nejistota, jestli mnohem těžší Kliper (13-14 tun, Sojuz jen 8 tun) zvládne na oběžnou dráhu dopravit nosná raketa Sojuzu, nebo jestli bude potřeba nějaký silnější nosič. Každopádně podle prohlášení Ruské vlády má projekt zelenou, a dostane k dispozici potřebné finance. (které jsou vždy tou nejtěžší překážkou)

Kdo (a čím) bude v budoucnosti létat do vesmíru?

2006-04-21T01:57:00.000-07:00

Američané přiznávají že v roce 2010 (čili za nepříliš dlouhou dobu) budou muset poslat raketoplány na věčný odpočinek, neboť již nyní dosluhují (jak ukázala katastrofa Kolumbie). Horší je to, že pravděpodobně tou dobou ještě nebude hotova náhrada, Nasa navíc nesmí své výzkumy sdílet s dalšími agenturami pro výzkum vesmíru (ESA, Rusko, Čína) A tak se mnohdy potýká s problémy jež již byly vyřešeny. Jaká je tedy budoucnost nejen jednotlivých výprav do vesmíru, ale hlavně mezinárodní stanice ISS? Ta je již nyní obsluhována převážně ruskými loděmi sojuz, ale přecijen nechat veškerou starost o nejmodernější vědecký komplex na bedrech raket pocházejících z roku 1967? (pravda, elektronika byla modernizována, ale prakticky vše ostatní zůstává..) Nicméně Rusko prý má jednoduchou odpověď, Namísto lodi Sojuz (která má malou kapacitu, maximálně 3 lidi z toho dva ruské piloty) prý stačí na nosnou raketu namontovat novinku zvanou Kliper. (ale o tom více až zítra)

Škodlivý uran

2006-04-12T01:21:00.000-07:00

Na univerzitě v severní Arizoně zkoumali účinky uranu na živé buňky, a výsledky jsou poměrně překvapivé. Zatímco dříve se myslelo, že uran poškozuje buňku pouze svým radioaktivním zářením (a tudíž ochuzený uran který nezáří je bezpečný) tak nový výzkum dává na otázku bezpečnosti uranu drastickou odpověď. Zjistilo se totiž, že bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost radiace uran poškozuje dna v buňkách. Váže se totiž právě na dna, mění její strukturu, a vyvolává tak rizika zhoubného bujení. Tím bylo vcelku přesně vysvětleno, proč mají zdravotní potíže lidé v zemích kde US vojsko rozhazovalo střely s ochuzeným uranem plnými hrstmi. Bohužel, přesvědčit armádu aby se vzdala zbraní s vysokou průrazností asi nebude lehké, a lidem jimž bylo ublíženo se nejspíše ani nikdo neomluví. Každopádně je ale tento objev další ranou do jaderné energetiky. Asi bude zapotřebí speciálně ukládat nejen produkty, ale i nepoužité suroviny.

AMD zahájilo produkci procesorů v nové továrně

2006-04-05T16:09:00.000-07:00

Společnost AMD je sice v produkci procesorů až druhá za Intelem, ale i tak jich vyrábí veliká množství. A velice kvalitních a výkonných, což se paradoxně ukázalo být problémem, poptávka po výkonných a relativně levných procesorech dosáhla úrovně kterou společnost nestíhá pokrýt. Respektive nestíhala, protože nyní byla konečně oficiálně zahájena výroba v jejich nové Drážďanské továrně. Ta sice probíhá již od října, ale doposud se jednalo jen o vzorky, dnes byla konečně ve velkém zahájena produkce čipů jež se mají dostat na trh. A krom toho AMD nedávno navázalo spojení se společností Chartered, v jejíž továrně se mají také produkovat AMD procesory, celková kapacita výroby AMD by tedy měla vzrůst prakticky trojnásobně, doufejme že to bude stačit.

Co jsou hydrina?

2006-03-27T04:17:00.000-08:00

Doktor Randell mills je jedněmi chválen jako vynikající odborník, druzí ho mají za podvodníka. Proč, co vlastně udělal? Mills tvrdí že za určitých podmínek nabývá vodík ještě dalších stavů než jsou doposud známé varianty (vodík, deuterium, tritium). Tyto se vyznačují uvolňováním více energie než "normální" vodík. Ovšem, kupodivu k jejich výrobě není zapotřebí nesmírně složitých zařízení jako je TOKAMAC ale údajně stačí pouze vodík uvést do stavu palzmy a přidat patřičný katalyzátor. (jímž je například draslík) Každopádně narozdíl od studené fůze, jež se nepodařili dalším vědeckým týmům zopakovat (nemusí jít o podvod, na vině mohou být neznámé faktory, cojávím, třeba uvolňování iontů ze zkumavek vyrobených firmou xxx, zatímco další týmy použily sklo od yyy, jež má jiné vlastnosti..) tak pokusy jež mají dokazovat existenci hydrin se daří provést kdekoliv na světě. Respektive dotyčné pokusy dokazují to, že s přidáním určitých dalších prvků k vodíkové plazmě je možné získat z ní až o 40% více energie, čili rozhodně stojí za to provést výzkum v této oblasti. Přesto je Dr Mills zván mnohými odborníky podvodníkem. (Mimochodem, Mills má za sebou doktoráty v oblasti chemie a medicíny, oba získné v rekordním čase, dále studoval na MIT, čili rozhodně se nejdná o pitomce, spíše o génia.) Situace mi tak trochu připomíná moment kdy byl čaroděj Peyrac odsouzen k upálení na hranici za to, že k získání zlata z olověné rudy používal kostní moučku. (Pro neznalé, Angelika, A+S Golollonovi)

Observatoř v Argentině

2006-03-25T18:01:00.000-08:00

Argentina není jen zemí stád, pamp a Evity Perónové, ale také je zde umístěna největší observatoř na světě. Jde o zařízení zaměřené na zkoumání kosmického záření, vědci mají zájem hlavně o částice s velikou energií. Některé částice (nepocházející ze sluneční soustavy) mají totiž přímo neuvěřitelnou energii. (Až asi stomilionkrát více než má dosahnout urychlovač částic CERN, jediné jádro má mít údajně tolik pohybové energie co tenisový míček letící rychlostí 160 km/h, což je skutečně neuvěřitelně mnoho.) Observatoř Pierra Augera (tak se jmenuje) se má po dostavění (plánováno na konec roku) skládat z 1600 detekčních nádrží a 4 budov po 6ti teleskopech, zatím je v provozu 1000 detektorů a tři budovy. Aby bylo možné měřit směr odkud jednotlivé vysokoenergetické částice přiletěly s velikou přesností jsou od sebe jednotlivé detekční nádrže vzdálené 1,5 km, což celkově dává plochu asi 3000 km čtverečních. (zaměřování směru je totiž závislé na sekundárních částicích jež se tvoří v atmosféře když do ní ona vysokoenergetické pronikne. Ty se utváří ve tvaru rozšiřujícího se kuželu, podobně jako brázda za lodí, a právě velké množství detektorů umožní počítačům určit směr původní částice odvozením z této brázdy.) Mimochodem, jednotlivé nádrže mají včetně veškeré elektroniky příkon asi 10 wattů, a jsou poháněné solárním panelem a baterií, dobíjenou zmiňovaným solárem. Vzájemná komunikace nádrží a počítačů probíhá na principu podobném fungování mobilních telefonů, přesněji řečeno jde o modifikovanou telefoní síť. Nu, co dodat? Asi jen popřát výzkumníkům hodně štěstí.

O papričkách pálivých

2006-03-22T12:00:00.000-08:00

Napřed mi dovolte se omluvit za dlouhou dobu neaktualizace, příliš mnoho práce, nemoc a v neposlední řadě závislost na hraní online pařby způsobily že jsme se nebyl schopen dokopat k jakékoliv činnosti. A nyní již k zmiňovaným paprikám: To že některé papriky pálí jistě není potřeba představovat, některé však pálí opravdu hodně, jako například oblíbené chili papričky, některé mexické odrůdy a například malé papričky které používají Thajci do jídel. Tato pálivost je jev způsobený přítomností toxinu jménem kapsaicin. (též jsem potkal psaný jako capsaicin či kapsicin) Ten je sice toxický až v ohromných dávkách, ale zato pálí již v množství minimálním, dalo by se říct, že přesvědčí buňky se kterými se dostane do kontaktu o faktu, že se nalézají přímo v ohni, a ty tak reagují vysíláním impulzů stejných jako by byly přitisknuté k rudě rozpálenému železu. Do nedávna se soudilo, že pojídání těchto pálivých paprik je vlastně nezdravé (tak proč se mexičan pojídající výhradně chili a fazole dožije víc jak sta let?) protože vlastně jen dráždí zažívací trakt, ale nyní tým vědců z Los angeles zjistil, že kapsaicin je vlastně mužům velmi užitečný, protože pomáhá proti nádorům prostaty. Tělo totiž má mechanismus jež likviduje nenormální buňky, ale rakovina ho blokuje. A právě kapsaicin zvládá v prostatě (a kdo ví kde ještě jinde) těmto buňkám připomenout jak se mají samy zlikvidovat.
Pánové, ode dneška chili pastu ke každému jídlu jako prevenci.

V Egyptě objevena nová hrobka

2006-02-12T17:11:00.000-08:00

Tak dobře, tohle není o technice, ale věda v tom jede. A navíc jde o opravdu významný objev, protože poslední objevenou nedotčenou hrobkou v Egaptě byl Tutanchamonův hrob, od té doby byly nalézány jen hrobky vykradené. Nyní se však týmu z Memfiské univerzity podařilo objevit pět kilometrů od zmiňované Tutanchamonovy hrobky další hrob, a to z období osmnácté dynastie (čili zhruba stejného stáří) se šesti mumiemi. Ty jsou umístěny v klasických vyřezávaných sarkofázích, mumie jsou zakryté pohřebními maskami. Záhadou je ale, proč jsou mumie uložené v tak malé hrobce, ta totiž velikostí neodpovídá, a tak se naskýtá předpoklad, že bylo potřeba pohřeb urychlit. Více na idnes.cz

Pilný jako včelička?

2006-02-08T15:48:00.000-08:00

Vědci z univerzity ve Würzburgu (přesněji dr Jürgen Tautz se svou doktorandkou Corinnou Thom) zkoumali nějaký čas včely a došli k mimořádně překvapivému objevu. A sice, že s pilností včelek to není tak horké, jak se myslí. Včelstvo jako společnost sice dokáže dohromady vyprodukovat za den neskutečná množství medu a oblétat mnoho kilometrů, ale jednotlivé včelky jsou spíše stvoření líná, a vylétají z úlu maximálně desetkrát za den, v průměru však pouze 4* deně. Pravda, ten výsledek vypadá divně, ale pokud rozpočítáme množství medu na jednu včelu, opravdu vyjdou +- 4 lety deně. Takže přísloví pilný jak včela spíše vystihuje fakt stavu popsaného slovy líný jak veš, a to možná opravdu urážíme ty vši. (Mimochodem, Dr Tautz vypadá podle fotky dost divně, bůhví co to zkoumal..) Původní článek na osel.cz

Google Earth, zajímavá aplikace, nebo bezpečnostní riziko?

2006-02-02T03:44:00.000-08:00

Již nějakou dobu existuje prográmek zvaný google Earth. Je to zjednodušeně řečeno model země, nic víc, nic méně. Dohromady jsou spojeny desítky tisíc leteckých a družicových snímků, tak aby pokrývaly celý povrch naší planety. Povrch je navíc modelován do 3d, takže si můžete prohlídnout hory jež opravdu vystupují nad ůdolí a podobně. Bohužel, celé to má svoje chybičky, za prvé: mnoho snímků je z družic, tedy ne zcela ostrých, týká se to samozřejmě jako na potvoru míst kam se chcete podívat. A ještě horší je to s přesností unístění jednotlivých objektů, tam si totiž nejen Američané prosadili, že tajné základny, okolí bílého domu a podobná místa jsou zobrazena jinak než jak skutečně vypadají, kvůli bezpečnosti. Na druhou stranu, jestliže se budou postupně fotografie nahrazovat kvalitnějšími, bude prográmek jistě ještě populárnější.

Co všechno o vesmíru nevíme

2006-01-31T06:24:00.000-08:00

Některé vlastnosti vesmíru, vzájemného působení těles a jejich pohybu jsou již známy, dokážeme poměrně bez problémů spočítat dráhu rakety aby se dostala na oběžnou dráhu, a odtud vypustila sondu k nějaké jiné planetě. Tedy, dokázali bychom to i s pomocí tužky, nějaké té tuny papíru a stovek lidí zaměstnaných pár let výpočty. Moderní počítač to pochopitelně zvládne bleskurychle, ale co naplat, sledování dříve vypuštěných sond ukazuje, že nějaké vesmírné síly našemu poznání zatím unikly. Jev viditelný nejlépe (prakticky pouze, kvůli dostatečně dlouhému letu) na sondách Pioneer. Pioneer 10 i 11 totiž vykazují záhadné zpomalování, které nikdo není sto vysvětlit. Jelikož jde o zpomalení sotva 10 km/h za 100 let, nejde o nic extrémně významného, dokonce byly zjištěné údaje zpočátku zpochybňovány jako chybné, než je potvrdil právě Pioneer 11. Teorií proč se tak děje je vícero, například že jsou taženy zpět gravitační silou neviditelné temné hmoty, případně prý za to může moci ochlazování sond při neustálém vzdalování od slunce. Každopádně bych si dovolil přijít i se svojí troškou do mlýna: Víme že rychlost světla není ve všech prostředích stejná. Osatatní rychlosti se také mění podle hustoty okolí. Co ym víme o relativně vzdáleném vesmíru kde se tyto sondy nyní nalézají? Vždyť ony mohou klidně pokračovat stále stejnou ryhclostí, jen okolí se změnilo, namísto hvězdné soustavy jsou nyní v hlubině vesmírného oceánu, mohou tam být vlivy které v naší sluneční soustavě prostě nezaregistrujeme.

Samoopravné materiály

2006-01-27T09:55:00.000-08:00

Příčinou mnoha (najen) leteckých neštěstí bylo, že nějakou dobu neustále namáhaný materiál najednou praskl, a letadlo se tak třeba rozpadlo ve vzduchu na kusy. Tak se vědci zamysleli a podařilo se jim dát dohromady materiál který by podobné srandičky provádět neměl. Jde totiž o kompozit z vláken jež mají uvnitř lepící část dvousložkového lepidla a naopak zvenku obsahují mikrokapsle s vytvrzovadlem. Pokud je takové vlákno porušeno přijde obě části se smísí a vlákno je vmžiku lepeno pevněji než jak drželo původně. SIce jak mě tak napadá, je jistá šance, že materiál v místě namáhání nakonec praskne stejně, ale bezpochyby poté co odslouží mnohonásobně tolik. Uvidíme jak dlouho potrvá než se toto vylepšení dostane do nějakého výrobku, zatím existuje jen v laboratoři.

Jak sehnat biologickou zbraň?

2006-01-22T14:59:00.000-08:00

Poslední dobou se rozmáhají různé teroristické útoky, a tak se logicky nabízí hrozivé představy co by se stalo kdyby někdo rozšířil třeba uprostřed evropy nějakou smrtící bakterii, nebo virus. S dostupností podobných srandiček to totiž není takové jak bychom si mysleli, ale v podstatě si můžete objednat například ebolu v balíčku poštou. Není to tedy až tak zcela jednoduché, to že by vám poslali hotovou bakteriologickou zbraň v ozdobném pouzdře, ale existuje mnoho laboratoří které disponují genovými sekvencery a na základě vaši objednávky zhotoví patřičný kus dna a pošlou vám jej aniž by cokoliv zkoumali. Vám stačí jen vybavení s pomocí něhož dna umístíte do virového obalu a bum. (Toto vybavení zahrnuje trošinku slušnější laboratoř, není nutná prakticky žádná nadstandartní výbava.) Případný terorista sice bude mít menší problémy s tím že dotyčné laboratoře vyrobí jen dna kód do určité délky, ale to se dá obejít prostým objednáním několika kusů jež se pak slepí dohromady. Nu což, alespoň bude veselo až se tohohle někdo chopí.

Dodatek

2006-01-20T10:49:00.000-08:00

Tak jsem dodatečně našel kde jsem vlastně vzal předchozí zprávu. Informoval o tom technet A šlo pochopitelně o Rusy. I když, pravdou je že opravdu jeden doušek zajisté více povzbudí než ublíží, teď jde spíše o to aby příští přistání neskončilo jako Kolumbie z důvodu opice pilota. Snad to zvládnou hoši.

Alkohol na oběžné dráze

2006-01-17T13:01:00.000-08:00

Kosmické agentury oficiálně povolily kosmonautům dovážet do vesmíru malá množství alkoholu doslova jako lék. Jsou k tomu dvě poměrně podstatná fakta. A) dovolené množství asi jednoho panáku opravdu nikomu nemůže ublížit, ba právě naopak kosmonautovi který ztrávil x hodin plněním náročného úkolu, nezřídka mino prostory stanice, pomůže postavit se na nohy účiněji než léky. A za b) že minimálně na ruských stanicích se neoficiálně pilo již celá léta a nikomu to neublížilo.

Iontový pohon

2006-01-12T16:10:00.000-08:00

Dnešek jsem se rozhodl věnovat technologii která není naprostou novinkou, ale i tak má značný přídech scifi. Vždyť právě iontový pohon (pod názvem impulsní) se používá ve Startreku i jinde. A navíc mi vadí, že technický úspěch takového významu ve světových zprávách prakticky zapadl. O co vlastně jde? Jak tento pohon funguje, k čemu je a není vhodný? Ve zkratce, nějaký vhodný materiál se nechává pomalu (desítky až stovky gramů deně) odpařovat, a poté jeho páry procházet přes vysoce nabité elektrody kde se ionizuje. Ionizovaný je pak elektrickým nábojem vypuzován velmi vysokou rychlostí (desítky km za vteřinu) směrem dozadu, čimž stejně jako u klasického paliva vzniká tah kupředu. Nejdůležitější ale je, že i když je tento tah mnohem menší než u malého raketového motoru, jeho účinnost je naopak mnohem větší. Což jej logicky předurčuje k použití na lety do veliké vzdálenosti od Země, které by sice sondy s klasickým pohonem mohly uskutečnit rychleji, ale za cenu mnohonásobně vyšších nákladů na dopravení na oběžnou dráhu. (zjednodušeně řečeno, je lepší aby tunová sonda letěla tři roky a její motor s palivem zabíraly skoro polovinu váhy, nebo aby letěla let pět, ale buď vážila jen 750kg, nebo nesla mnohem více přístrojů?) Jediným problémem tohoto typu pohonu je opravdu veliká spotřeba energie, které při větší vzdálenosti od slunce dodávají solární panely málo. Pochopitelně, do velikého tělesa by šel zamontovat jaderný reaktor, jenže ten váží tuny a tuny a jeho doprava na oběžnou dráhu by byla příliš drahá na riskování že se ztratí někde v kosmu. Uvidíme jak se to vyvine, posledně jsem potkal zprávu o pokusech se solárními panely produkujícími asi pětinásobek energie než současné, to by mohlo bohatě stačit i v oblastech za oběžnou drahou Jupitera.

Budoucnost pilotování

2006-01-08T15:03:00.000-08:00

V článku na serveru osel.cz jsem potkal poměrně zajímavý popis nových systémů navádění letadel. Jedná se o počítačově řízenou simulaci, která pilotovi přesně zobrazí, kde je a jak má letadlo řídit, aby bezpečně dosedl na letiště. Zní to moc krásně, jediný problém spatřuji v tom, co udělá pilot, pokud mu při přistávání za mizerných povětrnostních podmínek namísto počítačem zprostředkovaného výhledu naběhne cosi ve stylu modré obrazovky, tak známé z nejmenovaného systému? Lze jen doufat, že i budoucí piloty naučí také trochu jak pilotovat, jinak to asi neskončí dobře.

Co přináší (přenáší) opice?

2006-01-05T04:39:00.000-08:00

Pravdou je že mnoho let se jako jeden z možných původců viru HIV uvádí opice, ale teprve nyní se tým vědců pokusil zjistit jaké viry a bakterie vlastně opice přenáší či přenášet mohou. A byli značně šokováni zjištěním, co všechno. Konkrétně mnoho různých virů a retrovirů, například virus STLV který je považován za předchůdce lidského viru vyvolávajícího leukémii. Extrémně rizikové jsou prý opice procházející rozsáhlými zvířecími trhy, na ktrých blíukost mnoha zvířat skoro zaručuje nakažení. Takže pohladit si opičku asi nebude zdravé.

Meteorit na měsíci

2006-01-03T13:32:00.000-08:00

Podle BBC sledovali v Listopadu vědci z NASA náraz meteoritu na povrch měsíce. Nejednalo se o žádného obra, podle vytvořeného kráteru o průměru asi 3 metry jde spíše o dopad pouhého kousku vesmírného smetí, ale i tak jde o vědecky velice zajímavé pozorování. Vědci se již delší dobu na měsíc nedívali s tím, že jej již znají, nyní však spolu s plány NASA na vybudování stálé stanice na našem sousedovi vzniká potřeba například zjistit, jak často do měsíce podobné meteority narazí.

Vánoce a tak

2006-01-01T09:41:00.000-08:00

Dnešní příspěvek není o vědě, ale má sloužit čistě jako novoroční blahopřání. Když může mít na nový rok projev papež, prezidenti a králové, tak proč si také jeden neudělat že? ne tedy že bych se chtěl povyšovat na úroveň pomazaných hlav, ale i my obyčejní lidé si snad můžeme společně říct: Šťastný nový rok, ať se vám všem daří.

Zavirujte si prosím

2005-12-29T07:49:00.000-08:00

Těsně po vánocích naběhl na net nový virus, Symantec jej označil Exploit-WMF. Jde o mimořádně nechutného trojského koně, který mění počítač na rozesilatele spamu, virů, spywaru a jiných milých utilitek. Proti tomuto kousku zatím není obrana, ale jelikož se nahrává jako WMF video, je doporučeno veškeré soubory .wmf ignorovat a neotevírat.

Divné tělěso objeveno

2005-12-26T08:13:00.000-08:00

V Kuiperovu pásu (oblast planetek a skoro velikostí palnet zhruba za oběžnou drahou neptuna) bylo objeveno těleso o průměru možná až 1000 km, které má značně nevysvětlitelnou dráhu, značně skloněnou vzhledem k sluneční ekliptice, ale přitom nenaznačující, že tak obíhá po nějaké srážce, dráha je totiž skoro kruhová. To poněkud komplikuje život teoriím o vzniku sluneční soustavy, které nemají jak vysvětlit takovouto existenci. Jen doufám, že to nebude (jako mnohokrát) vyřešeno tak, že když fakte neodpovídají teorii, tak se upraví fakta.

Vánoce

2005-12-24T04:15:00.000-08:00

Nejsou hlavně časem shonu a rozdávání dárků, jak je mnozí vidí, ale také přirozený přírodní zvrat v podobě slunovratu. Den nejdelší možné noci býval vždy považován za mimořádně významný a to jak pro to, že od něj je vždy užý jen více světla, ale také za den mimořádně vhodný pro různé magické obřady (včetně pochopitelně těch týkajícíhc se černé magie, kdy bývali i obětováni lidé.

Popřání vánoc

2005-12-23T04:15:00.000-08:00

Pravda, vás návštěvníků co to tu čtou pravidelně zatím není tolik, kolik by se mi líbiloe, ale i tak bych vám všem chtěl popřát pěkné prožití vánoc. (A teď jen doufám, že nejste jako jeden můj kamarád co vánoce nesnáší, ten by se urazil.) Takže, Oprvvdu, mějte se pěkně, a za pár dní se zas někde setkáme, snad.

Planety dvojhvězd

2005-12-19T02:56:00.000-08:00

Nejnovější objev potvrdil možnost existence planety i v dvoj a více hvězdném systému. Maciej Konacki z univesrity v Pasadeně (caltech) totiž objevil v systému trojhvězdy HD 188753 vzdáleného asi 150 světelných let planetu podobnou našemu jupiteru. Přesněji, vzpomenete si z Hvězdných Válek na planetu Yavin? (ta kde se odehrává závěrečný boj s hvězdou smrti? Horký plynový obr? tak to je přesně to co vědci nalezli.

Komplex hvězdárny na Mauna Kea, Hawaj.

Lišejníky ve vesmíru

2005-12-13T15:16:00.000-08:00

Byl uskutečněn poměrně zajímavý experiment co udělají lišejníky, které jinak na zemském povrchu snáší značně extrémní podmínky ve vesmírném prostoru. A ukázalo se, že ani vzduchoprázdno, zima a vysoká dávka UV záření je nezahubí, prostě jen přestanou metabolizovat, a čekají na zlepšení podmínek. Což dokazuje, že teorie o možném zavlečení života na tuto planetu z vesmíru mají cosi do sebe.

Průlom v řešení problémů s GMO

2005-12-12T05:40:00.000-08:00

Nastal ve Francii. Soud v Orleans osvobodil ekoaktivisty, jež zničili porosty geneticky modifikovaných rostlin, neboť to bylo zdůvodněno jednáním v nejvyšší nouzi. Öni totiž za nejvyšší nouzi prohlásili nezbytnost zlikvidovat nebezpečné plodiny, dříve než dostanou možnost se rozšířit. Ekologisté nicméně musí uhradit škodu na polích vzniklou.

Ohledně praptáka

2005-12-11T16:25:00.000-08:00

Archeopteryxe, se objevilo že asi vypadal poněkud jinak, než jak se myslelo. Vdova po sbšrateli ze švýcarska totiž věnovala muzeu doposud neznámou naprosto zachovalou zkamenělinu, která vykazuje mnohem více znaků dinosaura a méně ptáka, než se myslelo. Například už to, jak měl stavěnou nohu, výrazně popírá doměnky, že se držel prsta za větve jako dnešní ptáci, jeho nohja je totiž perfektně rozeznatelná, a je vidět, že kosti mají stavbu se všemi prsty dopředu. A kdo ví, co všechno mohou ještě skrývat zaprášené soukromé sbírky.

Jak je to s opilými slony

2005-12-09T05:20:00.000-08:00

Sloni mají opravdu rádi alkohol, rádi se zlinkují pod obraz. Dokonce jsou známy případy kdy vapelní skald či hospodu, ale nyní britští vědci tvrdí, že je nesmysl, že by se sloni opili po pojídání zkvašených padančat, jak se říkalo doposud. Podle nich má přírodní veselost slonů původ v pojídání kůry marulových stromů a spolu s ní i hmyzu. Pod kůrou maruly totiž žije brouček, z jehož larev dělají domorodci jed na šípy, obsahuje totiž mnoho různých toxinů. A právě jimi se prý slon rozjaří. Hm, tak ony už i zvířata začínají fetovat, zajímavé.

Star wars

2005-12-08T11:57:00.000-08:00

V časopisu 100+1 zahraniční zajímavost vyšel poměrně zajímavý článek, vědecky rozebírající vše možné ohledně hvězdných válek. A jelikož jsem fanda, a navíc si myslím že je to opravdu zajímavé, tak jsem se rozhodl sem přidat odakz. tady je: Hvězdné Války. A navíc myslím, že k tomuto tématu se ještě vrátíme, pokud článeček mluví pravdu a opravdu je reálné tak brzy udělat snimaci živého herce.

Nejstarší lidské šlápoty

2005-12-04T23:51:00.000-08:00

Připravily vědcům pořádné překvapení. Když se je totiž pokusili blíže zdatovat, protože se jim nezdálo uvedené stáří 40 tisíc let, tak šokovaně zjistili stáří asi milion let. Toto skoroé jako by nahrávalo v ruku rúzným teoriím o nepůvodnosti člověka na zemi. (Neboli o mimozemšťanech.)

Ježišmarja

2005-12-03T17:12:00.000-08:00

Já jsem ale musel být posledně namol. Když se tak koukám, co jsem napsal, to jsou ale bláboly. Konkrétně jsem totálně překroutil fakta. Nejde ani zdaleka o použítí zvuku proti vzniku supernovy, ale o zjištění, že je to právě odraz zvukové vlny, co způsobuje vymrštění naprosté větsíny hvězdné hmoty do okolního prostoru.

Supernova

2005-11-30T12:54:00.000-08:00

Já snad začnu doma raději mlčet, protože když jsem dnes vlastní babičce vykládal, jak funguje opravdu efektivní zvuk (za příklad jsem použil trouby z Jericha) tak se divila, jak jhe něco podobného možné. A dnes jsem se v článku na serveru supernovy dočatl, žew skupian vědců navrhuje použít sonické energie i proti výbuchům supernov. Pravda, superova vyvýjí neskutečné množství energie, ale jistě by bylo možné ji ovlivnit zvukovými vlnami. Velice zajímavá myšlenka.

Odtáhnout

2005-11-29T12:50:00.000-08:00

Se jeví v současné době jako poměrně vhodné řešení. Samozřejmě ne, ovázat vesmírný balvan lanem a zapřáhnout do něj raketu, to by byl samozřejmě nesmysl, ale ona i samotná gravitace něco zvládne, i když pochopitelně přitažlivé síly jsou u těles s hmotností desítek či stovek tun mnohem slabší než u objektů velikosti planet a měsíců, stále se dokáží významně projevit, pokud jim dáte dostatek času. Nápad je prostě nechat blízko ( desítky metrů od povrchu) těleso (raketu) o hmotnosti asi 20-30 tun, která bude těleso vlastní přitažlivostí odtahovat stranou. Výsledná síla je sice velmi malá, ale při době působení rok (nebo i víc dopředu) by bohatě stačila odtáhnout kámen zemi z cesty. Ale tak mě napadá, že v materiálech o tomto se nezmínili o problému, že raketa bude přitahována k asteroidu, a tudíž bude muset mít nějak zapnuté motory.

Odstrčit

2005-11-28T12:52:00.000-08:00

Další logickou variantou je nevhodně se blížící asteroid odstčit z cesty. něco podobného by se realizovalo přistáním sondy s poměrně výkonným raketovým motorem, který by se zapnul ve směru zajiš´tujícím, že asteroid mine zem. Toto však má také své problémy, většina asteroidů či planetek drří pohromadě ne zrovna pevně, při působení síly by se pravděpodobně rozpadly, a navíc naprostá většina z nich rotuje, tudíž by bylo potřeba motor zapínat jen občas. (zítra)

Zničit

2005-11-27T10:25:00.000-08:00

Pochopitelně že jednou z metod jak se zbavit nalétávajícího vesmírného objektu by bylo jej zničit, ale to s sebou přináší i jisté problémy. Například, jak zlikvidovat ty tisíce (případně i mnohem víc) tun skály, jak toho dosáhnout dostatečně daleko od země a navíc kde vzít jistotu, že se asteroid jen neroztříští na kusy, které budou pokračovat v původním kurzu. Jistě, šlo by mu poslat v ústrety velikou jadernou nálož a předpokládat, že se odpaří, ale jistota to není ani zdaleka.

A jak tedy?

2005-11-25T23:31:00.000-08:00

5ekli jsme si již, že by nálet nějakého nebeského tělesa mohl vážně ohrozit poměrně veliké oblasti. Co by se stalo, pokud by náhodou nezapadlo do neobydlených hor, ale třeba někam doprostřed Evropy, nebo do oceánu, kde by potom vlny tsunami mohly ohrozit tisíce kilometrů pobřeží není asi potřeba komentovat, ale co se s tím dá udělat? Vždyť zastavit těleso váze jen tisíce tun (opravdu jen větší kámen, žádný us skály o průměru kilometrů) pohybující se rychlostí desítek kilometrů za vteřinu by si vyžádalo neskutečnou energii. Prostým výpočtem se snadno zjistí, že zastavit jej nemůžeme, je potřeba zničit, nebo odstranit z cesty, odsunout. Za tímto účelem bylo navrženo mnoho variant, podívejme se na ty rozumnější: (ale až zítra)

A proč vlastně? (druhý díl)

2005-11-24T13:09:00.000-08:00

Co je nebezpečného na kusu kamene o průměru pár set metrů? Zničí oblast o průměru půl kilometru, ne? No, tak to tedy ani náhodou, protože se pohybuje rychlostí desítek kilometrů ve vteřině. Čili dopad uvolní obrovské množství energie, srovnatelné jedině s mimořádně silnými jadernými výbuchy. Ohnivá a tlaková vlna totálně zniči všechno ve vzdálenosti několika kilometrů od místa dopadu, otřes by byl cítit i značně daleko. A při dopadu do moře navíc hrozí vlny tsunami větší než ta, co zabila statisíce lidí. A navíc není jisté, jestli by se celý kus skály při vletu do atmosféry nerozletěl na více kousků, jejichž efekt by byl něco jako kobercový nálet. Tudíž je naprosto jisté, že pokud by se zjistilo, že nějaké těleso o významnějších rozměrech směřuje k zemi, tka je potřeba skusit s tím něco dělat. (pokračování)

Jak zarazit nálet nebeského tělesa 1

2005-11-23T14:02:00.000-08:00

S tím jak se zvyšují naše znalosti o vesmíru se také zvětšují obavy, že by některé nebeské těleso na dráze přibližující se zemi do nás mohlo nabourat. Pravdou je, že tyto obavy jistě nejsou plané, protože na mnoha místech země jsou k nalezení krátery po podobných vesmírných návštěvách. Proto se v současné době na tomto problému pracuje na mnoha místech najednou. Je naprosto jisté, že na to, aby se dalo s podobným vesmírným návštěvníkem dalo udělat něco jiného, něž říct "Doufejte že nás to nakonec mine, máme to spočítané jen přibližně" je sledování oblohy natolik pečlivě, aby byla šance na srážku zjištěna v dostatečném předstihu. Na kompletní sledování oblohy by bylo potřeba postavit několik nových teleskopů, které by pracovaly jen na tomto úkolu, na což pochopitelně nejsou peníze, takže zbývá sledovat pouze snímky pořízené z jiných důvodů, a spoléhat se na to, že by případný blížící se vetřelec byl odhalen dříve než se příliš přiblíží. (pokračování příště)

Notebook za 100 dolarů

2005-11-21T05:12:00.000-08:00

se stal skutečností. Ač mnozí nevěřili, že by bylo možné podobný přístroj zkonstruovat, tak vědci z MIT všechny problémy vyřešili, a skutečně ho sestrojili, a dokonce podle zpráv již začali vyrábět. Notebook má procesor na 500 megahertzích, 1gb ram (sakra, já osobně mám 512mb) barevný display, usb porty a wifi. (velikost disku není uvedena, ale asi nebude nic moc extra) A běží na tom linux, tusdíž podobný počítač bude mít i poměrně slušný výkon. Navíc obsahuje zařízení umožňující pohánět jej v případě potřeby klikou, čili bude fungovat i v místech kde není proud. Jen mě dost zamrzela zpráva, že se bude prodávat i na volném trhu, ale za cenu dvojnásobnou, tedy 200 dolarů.

Cholesterol pomáhající i nebezpečný

2005-11-19T08:00:00.000-08:00

Cholesterol je jednou z poměrně rozporuplných látek v těle. Je přijímyný v potravě, je vylučovaný, nějaký si dokonce tělo samo vyrábí, je užitečný ale i škodlivý. Jímě jej v potravě, poslední dobou se množí SKVěLé tuky obsahující 0% cholesterolu, takže pokud je budeme jíst, tak budeme zdraví? Ne, ono je to jako se skoro vším, nějaký je potřeba, ale mnoho je smrtící. Cholesterol totiž podporuje činnost mozkovou, bez něj bychom se neobešli.